Právní nástroj sloužící k zajištění pohledávky (např. hypotečního úvěru) a jejího příslušenství (tj. úroků, poplatků atd.) do doby jejího splacení. Při zajišťování hypotečního úvěru vzniká zástavní právo na základě sepsání zástavní smlouvy mezi zástavním věřitelem (finanční institucí) a zástavním dlužníkem (klientem) vkladem do katastru nemovitostí.