„Windfall tax“ – bankovní sektor vítá debatu

Argumenty ve prospěch zdanění bank jsou často neúplné a jednostranné

• Bankovní sektor rozumí obtížné situaci veřejných financí a debatu o podpoře ekonomiky proto vítá. Argumenty ve prospěch zdanění bankovního sektoru, a to buď formou sektorové daně, či nově tzv. „windfall tax“ (daně z mimořádných zisků), jsou ale často do velké míry jednostranné a neberou v úvahu veškeré relevantní informace.
• Bankovní sektor není příjemcem nadměrných zisků. Dvouciferný meziroční růst zisků v 1. pololetí 2022 je kromě vyšších úrokových sazeb dán také nízkou srovnávací základnou po pandemii, nákladovou optimalizací či větší velikostí sektoru jako takového. 
  • Často se zmiňuje, že růst zisků není doprovázen vyšším počtem klientů či lepšími službami. Ve srovnání s první polovinou předpandemického roku 2019 jsou zisky bankovního sektoru v letošním roce vyšší o 20 %, ale o 20 % jsou také vyšší aktiva (sektor jako celek je větší). O 25 % jsou pak vyšší celkové úvěry poskytnuté domácnostem. Poměr zisku na aktiva je tak spíše klesající, což je zcela proti logice „windfall“ daně.

• Argument pomalého přenosu úrokových sazeb ČNB na depozita nebere v potaz širší rovinu vývoje celkových úrokových nákladů a následný vliv například na nižší úrokové sazby u hypoték či spotřebních úvěrů, než by odpovídalo sazbám na trhu. Banky v minulosti poskytovaly úvěry na mnoho let s výrazně nižší úrokovou sazbou, které dostávají i nyní (například hypoteční úvěry s fixací na 5 let za 2 %), neinkasují tak ze všech svých aktiv 7 %, proto nelze na všechna pasiva, tj. vklady, ihned aplikovat úrokové sazby ČNB.
• Argument vyšších sazeb zdůvodňujících windfall daň je zároveň asymetrický a zapomíná na období extrémně nízkých sazeb v posledních deseti letech. V letech 2012 až 2017 byla základní úroková sazba ČNB na technické 0 (0,05 %). Bankovní sektor je tak v některých obdobích vystaven vyšším úrokovým sazbám, v některých naopak nízkým.
• Vyšší úrokové sazby sice přináší v určitém okamžiku vyšší zisky, ale mají také své náklady, snižují úvěrovou aktivitu (což lze vidět i více než 50% propadem trhu hypoték v letošním roce) a přináší také problémy se splácením, na což musí mít sektor vytvořen dostatečné rezervy. Současná úroveň zisků začátkem letošního roku tak není udržitelná právě z titulu potřeby tvorby rezerv na budoucí hůře splácené úvěry.
• Oficiální odhady ziskovosti z dílny ČNB jsou výrazně nižší, než naznačují zjednodušené výpočty dokumentu NERVu/NRR, takže debaty o možném výnosů z windfall daně jsou citelně nadhodnocené.
• Domácnosti a firmy nejsou kompenzovány z veřejných zdrojů z titulu vývoje cen v bankovním sektoru. Zatímco v případě energetiky stát bude dotovat růst nákladů domácnostem a firmám z veřejných zdrojů, to není případ z pohledu vývoje cen produktů v bankovním sektoru.