Telefonické bankovnictví

1. Systém, při němž bankovní klienti mohou provádět určité transakce, jako je převod peněz mezi účty nebo pravidelné placení šeků, bez nutnosti navštívit bankovní pobočku. Tento systém je často provozován pomocí telefonů s tónovou volbou, což umožňuje automatické provádění operací. Může být rovněž provozováno ve formě bezpobočkového bankovnictví. Podle tohoto systému mohou klienti prostřednictvím telefonu žádat o možnost přečerpání nebo o úvěr, který jim může být poskytnut nebo zamítnut bez vyplnění žádosti o úvěr. Telefonické bankovní služby jsou často nabízeny bohaté klientele a jsou dobrým příkladem segmentace obchodů.

2. Služba, která klientovi umožňuje komunikaci s bankou prostřednictvím telefonického spojení. Této služby lze využívat standardním způsobem, anebo prostřednictvím odpovídající instalace v mobilním telefonu (např. sítě GSM), která zabezpečuje vyšší míru ochrany klienta (někdy též GSM Banking).