Srpnová důvěra v ekonomiku dále poklesla

Srpnová důvěra v ekonomiku dále poklesla, zejména kvůli poklesu důvěry mezi podnikateli, zatímco u domácností se poprvé po téměř půlročním poklesu mírně důvěra zlepšila. Srpnový růst důvěry mezi domácnostmi byl však jen mírný a celkově tak důvěra domácností nadále patří mezi nejslabší od počátku sledování dat. Příznivou zprávou je pak skutečnost, že mezi domácnostmi citelněji poklesly obavy z růstu cen, které se dostaly na nejnižší hodnotu od ledna minulého roku. Mezi podnikateli důvěra klesla ve všech sledovaných segmentech, nejvýrazněji však ve stavebnictví, kde firmy přepokládají pokles zaměstnanosti. Obecně firmy zhoršily hodnocení současné situace, stále však předpokládají zlepšení v příštích měsících.

 

Důvěra domácností v srpnu mírně vzrostla, zatímco v předešlých 5 měsících od vypuknutí konfliktu na Ukrajině setrvale klesala. Růst důvěry byl však jen kosmetický a celková důvěra domácností patří nadále mezi nejslabší v historii časové řady (graf 1). Výraznější změna nastala u dílčího indikátoru obav z inflace, kde se obavy v srpnu citelněji snížily a dostaly se na nejnižší úroveň od ledna minulého roku. Z jednoho pozorování není možné dělat silné závěry, ale pokud by se tento trend potvrdil, byla by to pozitivní zpráva, jelikož by to naznačovalo, že se neodkotvila inflační očekávání domácností, čehož se v prostředí dvouciferné inflace obává zejména centrální banka (viz graf 2).

 

Důvěra mezi podnikateli v srpnu poklesla, a to třetí měsíc v řadě. Pokles byl plošný napříč všemi sledovanými segmenty. Nejvyšší pokles zaznamenalo stavebnictví, kde se citelnější změnilo očekávání zaměstnanosti v příštích měsících. V průmyslu se zhoršilo jak hodnocení současné poptávky, tak očekávaná výrobní činnost v příštích měsících. Také ve službách se zhoršilo hodnocení současné situace a poptávky v posledních 3 měsících, ačkoli podnikatelé ve službách předpokládají, že se situace v příštích měsících zlepší. Obdobně vyznívají i dílčí indikátory v maloobchodu, současné hodnocení je horší, ale očekávání příznivější. Celkově je tak důvěra mezi podnikateli nejslabší od dob pandemických uzavírek na začátku roku 2021. Očekávání prodejních cen vesměs stagnovalo v maloobchodě a službách, ve stavebnictví a průmyslu se však po červencovém poklesu opět mírně zvýšilo (graf 3).

 

Co z toho plyne: Ačkoli důvěra v podnikatelském sektoru dále v srpnu klesla, drží se stále relativně vysoko vzhledem k nejistotě, které ekonomika čelí z titulu energetické krize a obav ze zpomalování světové ekonomiky. Firmy mohou být prozatím optimističtější i z toho důvodu, že jejich tržby a ziskovost se odvozuje od nominálních veličin, které jsou díky inflaci stále dostatečně vysoké. Zároveň indikátory naznačují, že oslovené firmy stále očekávají, že se situace v příštích měsících začne zlepšovat, což se nemusí v současné nejistotě naplnit. U domácností bylo zvýšení důvěry jen mírné, což proto nemění očekávání ohledně citelněji zpomalující spotřeby domácností v příštích čtvrtletích. Mírně pozitivně vyznívá pokles obav z inflace, a to zejména z pohledu debat o ukotvenosti inflačních očekávání. Radost z tohoto obratu však mírně kazí skutečnost, že se mezi podnikateli nepotvrdil červencový trend poklesu očekávání prodejních cen. Další vývoj v tomto ohledu bude bezesporu ovlivňovat vývoj na trhu energií, který v posledních dnech opět eskaloval, když ceny plynu a elektřiny dosáhly nových rekordů.

 

 

 

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.