Říjnová důvěra znovu poklesla u domácností i firem

Říjnové indikátory přinesly další mírné snížení důvěry jak mezi podniky, tak domácnostmi. Domácnosti se stále více obávají zhoršení své vlastní finanční situace a růstu nezaměstnanosti a celková nálada domácností tak opět překonala historické dno. Pokles důvěry nastal i mezi firmami, zejména v průmyslu, naopak v obchodu se situace překvapivě zlepšila. Ačkoli obavy z inflace se u domácnosti opět snížily, očekávání prodejních cen mezi firmami v říjnu plošně rostlo. To naznačuje, že proinflační tlaky ještě budou přicházet a inflace zůstane vyšší oproti očekávání i začátkem příštího roku. Úrokové sazby ČNB tak zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu.

Důvěra domácností v říjnu dále mírně poklesla a dostala se tak na novou nejslabší úroveň od sledování dat od roku 2002 (graf 1), u některých dílčích subindikátorů je pak dokonce situace nejhorší od začátku roku 1998. To se týká indikátoru obav domácností ze zhoršení své finanční situace, kde se vnímání oproti září dále zhoršilo na nové historické minimum. Větší podíl domácností také hodnotí svou finanční situaci jako horší než před rokem, citelněji se také zvýšily obavy z růstu nezaměstnanosti (graf 2). Pokud obhlédneme od propuknutí pandemie, je tento indikátor nejhorší od konce roku 2012. Obavy z růst cen se však v říjnu opět citelněji snížily, což po zářijovém růstu bude vnímáno pozitivně zejména ze strany ČNB (graf 3).

Také důvěra mezi podnikateli v říjnu poklesla, a to pátý měsíc v řadě. Pokles na rozdíl od minulého měsíce nebyl plošný a byl tažen zejména průmyslem a nepatrně také stavebnictvím. Důvěra v průmyslu se zhoršila následkem slabšího hodnocení současné poptávky, naopak očekávání budoucí výroby se zlepšilo. Naopak v maloobchodu se důvěra výrazně zlepšila, v celkovém indexu má však jen 5% váhu a nedokázala tak příliš ovlivnit celkový index důvěry. Ve službách se také důvěra nepatrně zlepšila po citelném propadu v září. Celková důvěra mezi podnikateli je tak na nejslabší úrovni od března minulého roku. Očekávání růstu prodejních cen se zvýšilo ve všech sledovaných segmentech kromě průmyslu, kde však kleslo jen velmi mírně (graf 4).

Bariéry růstu v průmyslu se oproti předchozímu čtvrtletí posunuly směrem ke slabší poptávce (z 15 na 23 % respondentů), jako hlavní bariéra však přetrvává nedostatek materiálů, ačkoli situace se mírně zlepšila (pokles ze 39 na 34 b). Ve stavebnictví se bariéry růstu příliš nezměnily, ve službách se snížila nedostatečné poptávka a nedostatek zaměstnanců.

Co z toho plyne: Důvěra mezi podnikateli a domácnostmi se dále snižuje, což však není vzhledem k ekonomickým nejistotám příliš velké překvapení. Naopak celková úroveň důvěry mezi podnikateli se nachází stále relativně vysoko vzhledem k energetické krizi či očekávanému příchodu recese. U domácností se pak patrně ve slabší důvěře zohlednila další eskalace války na Ukrajině, která v datech za září ještě nebyla patrná vzhledem k uzávěrce sběru dat. Ačkoli domácnosti mírně snižují své obavy z růstu inflace, patrně i díky vládní opatřením na zastropování cen energie, očekávání firem ohledně růstu prodejních cen se opět zvýšily. To naznačuje, že proinflační tlaky ještě budou přicházet a inflace zůstane vyšší oproti očekávání i začátkem příštího roku. Úrokové sazby ČNB tak zůstanou na vyšší úrovni po delší dobu.

 

 

 

 

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.