ČBA prosí všechny: S bankou komunikujte přednostně elektronicky, pokud je návštěva pobočky nutná, mějte při vstupu zakrytá ústa a nos.

Makroekonomická prognóza ČBA leden 2020

Česká ekonomika zpomaluje, odraz ode dna ji podle bank čeká v roce 2021

 

Záplava protichůdných ekonomicko-politických signálů z domova i zahraničí znesnadňuje prognózování. Nicméně hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) potvrzují předchozí odhad růstu českého HDP v loňském roce na 2,5 %, pro rok 2020 jej rovněž ponechávají na rovných 2 % a nově odhadují hospodářský růst v roce 2021 na 2,3 %.

Růst českého HDP se nachází ve fázi zpomalování. Během 1. a 2. čtvrtletí 2019 dosáhl v meziročním srovnání shodně 2,8 %, ve 3. čtvrtletí pak stále ještě solidních 2,5 %. V posledním kvartálu již ale pravděpodobně (podle k dnešnímu dni dostupných dílčích ukazatelů) došlo k výraznějšímu zpomalení. Inflace naopak zrychlovala. Její listopadová a poté i prosincová hodnota poprvé od roku 2013 překročila 3% horní hranici tolerančního pásma inflačního cíle centrální banky. Koruna však navzdory tomu, zejména díky poměrně zásadnímu zmírnění externích rizik v závěru roku 2019, začala posilovat. V souvislosti s ne úplně jasnou hospodářskou situací v Německu nadále zůstává základním scénářem ČBA dočasné usazení české ekonomiky na tempech mírně pod jejím střednědobým potenciálem s tím, že během roku 2021 lze již očekávat mírné zrychlení.

 

 Celý záznam můžete zhlédnout zde.

 

Instituce

2019

2020

2021  

ČNB (listopad 2019) 

2,6 %

2,4 %

2,8 %

MF ČR (listopad 2019)

2,5 %

2,0 %

2,2 %

MMF (říjen 2019)

2,5 %

2,6 %

2,6 %

ČBA (leden 2020)

2,5 %

2,0 %

2,3 %

 

Vliv světového ekonomického vývoje na naše hospodářství

Výsledek britských předčasných voleb a následující vývoj významně snížil riziko tvrdého brexitu (odchodu Spojeného království z EU bez dohody) a vyjasnil, že Británie Evropskou unii opustí 31. ledna 2020. Po tomto datu se z hlediska vzájemných hospodářských vztahů a pravidel vzájemného obchodu mezi Británií a EU nic měnit nebude. Současně začne vyjednávání o tom, jak mezi nimi budou do budoucna upraveny vztahy. Ačkoli britský premiér staví jako nepřekročitelnou mez pro uzavření dohody o nových vztazích konec letošního roku, ze strany EU již byla prostřednictvím Evropské komise signalizována ochota jednat o prodloužení této lhůty. Pro ekonomiku to implikuje přetrvávání určitých nejistot až do okamžiku uzavření této dohody.

Mezi další dobré zprávy patří i uzavření první fáze dohody mezi USA a Čínou, a s ní spojené stažení obvinění Číny z manipulace kurzu vlastní měny ze strany USA. Z hlediska letošního vývoje globální ekonomiky je však nejpodstatnější, že většina loni zavedených cel v obchodě mezi těmito dvěma státy zůstává zachována, a bude tedy působit proti ekonomickému růstu.

Za spíše pozitivní lze naopak považovat zdrženlivé a rozvážné reakce stran při řešení konfliktu mezi USA a Íránem, který eskaloval v první dekádě ledna a poslal nahoru jak ceny zlata, tak dočasně i ropy. Nicméně vývoj na Středním východě bude i nadále nutné mezi (staronová) rizika počítat.

Momentálně největším rizikem z pohledu české ekonomiky je tak vznik obchodního sporu mezi USA a státy EU v návaznosti na kontroverzní evropské dotace výrobci letadel Airbus a následné říjnové zavedení cel na evropské zboží v hodnotě 7.5 miliardy dolarů.


„Dá se však předpokládat, že do konání prezidentských voleb v USA už americká administrativa žádné významnější kroky na poli obchodního protekcionismu nepodnikne
.“

- Michal Skořepa, ekonom České spořitelny

 

Velice smíšené signály stále přicházejí z ekonomiky našeho klíčového obchodního partnera, kde je v současné době růst tažen zejména domácí spotřebou. Na jednu stranu se zdá, že se Německo vyhnulo recesi, a všeobecně se očekává spíše posílení jeho růstového trendu, na druhou stranu údaje o nových objednávkách v německém zpracovatelském průmyslu – jejich meziroční pokles o 6,5 % zaznamenaný v listopadu 2019 je již osmnáctým v řadě (!) – brzdí přílišný optimismus hned v zárodku. Tentokrát to ale byly domácí objednávky, které pokles zmírňovaly, zatímco zhruba před rokem čísla zlepšovala poptávka ze zahraničí. Zmírnění rizik a nejistot pro mezinárodní obchod pomůže německé ekonomice zpět na udržitelnější růstovou trajektorii. Silnější německé exporty by se pak mohly stát – vzhledem k jejich těsné korelaci – tahounem i pro české HDP.

Velkou neznámou bude reakce evropských ekonomik na zavedení přísnějších emisních limitů od roku 2021, které může na jednu stranu vést k růstu prodeje automobilů v roce 2020 kvůli předzásobení, na druhé straně může v následujícím roce naopak přinést pokles, což může významně ovlivnit ziskovost automobilek. 

 

„V tuhle chvíli není nikdo schopen předvídat, jak se propíší přísné emisní normy a nástup elektrifikace do automotive sektoru v ČR, ale vnímáme to jako významné riziko.“

- Miroslav Zámečník, ekonomický analytik České bankovní asociace

Výhled hospodářského růstu ČR

Ačkoli průmyslová produkce ve druhé polovině loňského roku setrvale vykazovala meziroční poklesy (v listopadu na sezónně očištěných datech o 3,2 %), očekáváme, že se zlepšováním zahraniční poptávky a zejména s očekávaným oživením v Německu se i českému průmyslu začne blýskat na lepší časy. Neočištěné údaje o hodnotě nových zakázek (meziroční pokles o 2,9 % v listopadu 2019, přičemž zahraniční zakázky poklesly pouze o 0,5 %, zatímco domácí o 8 %) a jejich kompozice však zatím svědčí o pokračujícím útlumu domácí investiční aktivity.

Pro letošní rok předpokládáme, že s poklesem objednávek směřujících za českými firmami ze zahraničí (zejména ze zpomalujícího Německa) bude v první půli roku pokračovat postupný trend zpomalení růstu HDP. Po rozuzlení současných vnějších nejistot však očekáváme zvrácení tohoto trendu, a to nejpozději v prvním kvartále 2021, kdy se na přírůstku budou podílet soukromá spotřeba (2,2 %), vládní spotřeba (2,3 %) a také zdvojnásobení tempa růstu investic (2,6 %). Pro rok 2021 tak počítáme s růstem HDP ve výši 2,3 %.

Výkonosti české ekonomiky v letošním i příštím roce pomůže soukromá spotřeba podpořená stále solidním, byť postupně se zpomalujícím růstem mezd. Ta současně pomohla i odolnosti české ekonomiky vůči plošnému ochlazení růstu v eurozóně.

 

Trh práce stále napjatý

Ani prosincové údaje o nezaměstnanosti nepřinesly změnu trendu: česká nezaměstnanost je ve srovnání s ostatními zeměmi EU stále nejnižší a její absolutní úroveň zatím stagnuje na pomyslném dně. S napjatou situací na trhu práce koresponduje i pokračující růst průměrných mezd, které ve 3. čtvrtletí minulého roku na meziroční bázi reálně vzrostly o 4 %. Počet volných pracovních míst na konci loňského roku setrvával v převisu nad počtem nezaměstnaných (cca 341 tis. volných míst oproti cca 196 tis. dosažitelným uchazečům), což je historicky i v rámci celoevropského srovnání bezprecedentní stav.

I nadále očekáváme, že v nezaměstnanosti dojde k odrazu ode dna, byť nejspíš velmi mírnému. Počítáme s průměrnou mírou nezaměstnanosti letos 2,9 % a příští rok 3,2 %.

 


Dřívější rozmach agenturní práce se v této době ekonomického zpomalení stane účinnou brzdou růstu nezaměstnanosti. Podniky se budou primárně zbavovat agenturních pracovníků, z nichž je převážná část cizinců. Omezení zaměstnanosti tak dopadne na příjmy tuzemských domácností jen v omezené míře.“

Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank

Veřejné finance v období zpomalujícího růstu

Listopadová revize odhadu růstu ze strany Ministerstva financí ČR směrem dolů indikuje, že vláda bude muset počítat s nižšími než původně očekávanými příjmy. Po prakticky vyrovnaném, resp. velmi mírně přebytkovém, saldu hospodaření veřejných financí v roce 2019 proto i nadále očekáváme pro letošní rok mírný schodek, který se ve volebním roce 2021 – navzdory předpokládanému oživení – dále prohloubí na předpokládaných -0,4 % HDP. Municipální hospodaření už v prognózovaném horizontu nebude vyrovnávat schodky v hospodaření centrální vlády. Nicméně v horizontu, pro který je prognóza ČBA zpracována, bude ČR výší veřejného dluhu v blízkosti 30 % v rámci EU stále mezi nejlepšími.

Na konci první lednové dekády prezentovaný nástin penzijní reformy nevnesl jasno do toho zásadního, a to jakým způsobem budou ve středním a dlouhém horizontu starobní důchody udržitelně financovány.

 

Měnová politika, inflace a měnový kurz

Spotřebitelská inflace v prosinci 2019 podruhé za sebou překročila horní mez tolerančního pásma kolem inflačního cíle centrální banky a nejen, že oproti prognóze ČNB byla vyšší o 0,3procentního bodu, ale i jádrová inflace stále prodlévala nad cílovanými dvěma procenty (zejména v důsledku vývoje cen bydlení), ačkoliv v průběhu loňského roku docházelo k jejímu postupnému zpomalení ze 3 na 2,5 %. Proti vyššímu než očekávanému cenovému růstu však na přelomu let 2019/2020 působil poměrně rychle posilující měnový kurz.

Není vyloučeno, že tento vývoj, společně s přetrváváním vnějších rizik může – navzdory původnímu předpokladu listopadové prognózy ČNB o dvojím zvýšení dvoutýdenní reposazby během letošního roku – nakonec vést spíše k jejímu setrvání na současných 2 %, což je naším hlavním scénářem. Pokud ovšem budou vnější rizika dále odeznívat, zatímco poptávkové tlaky polevovat nebudou, nelze vyloučit ani mírné zvýšení sazeb. Pro rok 2021 se názory prognostického panelu ČBA na pohyb sazeb rozcházejí oběma směry. Očekávání hlavních ekonomů bank se nicméně nadále shoduje jednak na postupném snižování průměrné míry spotřebitelské inflace k cíli ČNB z cca 2,8 % loni, resp. 2,7 % letos na 2,0 % napřesrok, a jednak ohledně měnového kurzu, konkrétně na jeho setrvání mírně nad hranicí 25 CZK/EUR až do roku 2021.

 

Očekávaný vývoj vkladů a úvěrové emise

Se zvolna rostoucími depozitními sazbami na trhu v loňském roce rostly relativně vysokým 9,7% tempem i klientské vklady. Pro letošní a příští rok však prognóza ČBA očekává zvolnění růstu vkladů prakticky na polovinu – na stále však solidních 5,7 %, resp. 4,6 %. Podobnou, ale mělčí „U“ křivku, jakou podle předpokladů opíše v posuzovaných tří letech tempo hospodářského růstu, bude kopírovat i úvěrová emise, a to na hladině kolem 5 %. Rozdílně se však bude chovat tempo růstu úvěrů domácnostem, které bude i nadále v souvislosti se zpřísněním regulace hypoték, zvýšením cen a zhoršením dostupnosti bytů klesat (z 6,6 % loni na očekávaných 5,9 % napřesrok), a klesat bude i tempo růstu firemních úvěrů. U úvěrů poskytovaným nefinančním podnikům panel prognostiků ČBA odhaduje, že se v horizontu prognózy udrží mírně nad 4 %. Z pohledu podniků půjde na posuzovaném horizontu v zásadě o stabilní tempo úvěrové emise.