E-šmejdi se v podvodných telefonátech vydávají za ČBA - ČBA proto apeluje, aby se lidé v žádném případě neřídili pokyny volajících e‑šmejdů.

Listopadová inflace zrychlila nad očekávání na 16,2 %

Meziroční inflace v listopadu vzrostla z 15,1 % na 16,2 %, meziměsíční růst činil 1,2 %. Tržní konsensus dle agentury Reuters očekával meziroční růst o 15,6 % a meziměsíční o 0,7 % (graf 1). Inflace je od října stále do velké míry ovlivněna vládním opatřením, zejména úsporným energetickým tarifem a odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje. Bez tohoto vlivu by se v listopadu pohybovala nepatrně pod 20 %.

Hlavní příčina růstu inflace v listopadu, a to jak z pohledu meziměsíční, tak meziroční dynamiky, byly opět ceny energií. Meziměsíčně rostly ceny elektřiny o 3,9 %, plynu o 14 %, tuhých paliv o 4,4 %, ceny tepla a teplé vody o 5 % (viz graf 2). Meziroční dynamiku u cen elektřiny a plynu však ovlivnila i nižší srovnávací základna z loňského listopadu, kdy bylo u elektřiny a plynu odpuštěno DPH. Tento statistický efekt tak posunul meziroční dynamiku i ceny a plynu v listopadu nad rámec toho, čemu odpovídal meziměsíční růst cen (graf 3). Samotné ceny energií tak zvýšily meziroční inflaci oproti říjnu o 1,8 procentního bodu, 1,4 p.b. z toho však děla vliv nízké srovnávací základny z titulu odpuštění DPH.

Obhlídneme-li energie, dalším proinflačním faktorem byly v listopadu opět potraviny. Ty zrychlily meziměsíčně o 1,9 % a jejich meziroční dynamika přidala z 26 % na 27 % (viz tabulka 1 a 2).

Naopak ve směru nižší inflace působila nejcitelněji položka imputovaného nájemného, kde meziroční dynamika zpomalila z 14 na 11 %, což meziroční inflaci snížilo o 0,3 p.b. Položka imputovaného nájemného již meziměsíčně nerostla, poprvé od srpna 2020. Podobně silně pak působil pokles cen pohonných hmot (viz tabulka 2 pro další detaily).

Inflační čísla jsou tak koncem letošního roku rozkolísaná z titulu metodických a administrativních změn. V listopadu jej na jednu stranu stejně jako v říjnu snížil úsporný tarif, na druhou stranu přes 1 procentní bod jej navýšila nízká srovnávací základna z minulého roku. Letošní čísla o inflaci už jsou však do velké míry nepodstatná, hlavní pozornost se nyní přesouvá na lednovou inflaci, která do velké míry ovlivní celoroční trajektorii inflace a zároveň ukáže, jak citelně firmy začátkem roku dále promítly zvýšené náklady do svých cen. Za celý příští rok se inflace v současnosti odhaduje kolem 10 % s tím, že v první polovině roku se bude pohybovat nad touto hranicí, druhou polovinu pod ní. Proinflační rizika souvisí zejména s citelnějším propisem vysokých cen energií do finálních cen, naopak protiinflačním rizikem může být výrazně silnější recese. V obou případech to je však pro tuzemskou ekonomiku nepříznivý vývoj.




Tabulka 1 – hlavní kategorie inflace




Tabulka 2 – detailní kategorie spotřebního koše a hlavní pro a proti inflační směry


Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.