Filip Hanzlík je náměstkem výkonné ředitelky ČBA. Absolvoval magisterské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, bakalářské studium na Fakultě sociálních věd tamtéž a postgraduální studium na Ann Arbor Law School, University of Michigan. V letech 1998–2011 působil na různých pozicích v advokacii. Od roku 2012 působí v České bankovní asociaci jako hlavní právník, od října 2015 pak jako náměstek. Je stálým představitelem ČBA na jednáních Výkonného výboru Evropské bankovní federace a stálým zástupcem ČBA v regionálním uskupení bankovních asociací ČR, Slovenska, Maďarska, Polska, Slovinska, Chorvatska, Bulharska a Rumunska „V8“. Má dva syny a žije v Praze.
-
- Aktuality
- Legislativní výhled na rok 2024
Legislativní výhled na rok 2024
-
15. 01. 2024
-
Autor: Filip Hanzlík
Máme za sebou turbulentní rok s tragickým zakončením v podobě odporného zločinu na pražské filozofické fakultě. Byl to také rok velkého politického střetu o konsolidační balíček a druhý rok válečný. Čeká nás nyní předposlední rok volebního období a bude nepochybně legislativně a politicky intenzivní. Prožijeme si souboj o korespondenční volbu a manželství pro všechny, ale dost možná také intenzivní veřejnou debatu o perspektivě přijetí eura. A taky hned troje volby. Ale ani v „běžném“ legislativním provozu nebude o velká a dalekosáhlá témata nouze.
Především lze očekávat rozuzlení sporů o konečnou podobu transpozice evropských pravidel oddlužení podnikajících fyzických osob, lépe řečeno o podobu masivního gold-platingu, který v této věci nepochybně nastane. Zdá se být jisté, že oddlužení bude pro spotřebitele i OSVČ tříleté, i když ani k tomu nás směrnice nenutí. Zásadní pak bude, nakolik se podaří nastavit podmínky vstupu do oddlužení s důrazem na reálnou schopnost a motivaci dlužníka své dluhy splácet. Stále jsem přesvědčen, že racionální zákonodárce by neměl výrazněji měnit stávající pravidla spotřebitelského oddlužení, pokud od účinnosti předchozího balíku zásadních změn neuplynulo ani prvních 5 let, ve kterých by se nová pravidla v úplnosti prakticky otestovala. Tento princip najdeme i v programovém prohlášení vlády v kapitole „Legislativa“. Ale uplatněn určitě nebude.
Hned v lednu bude spuštěno výborové projednávání návrhu zákona o hromadném řízení soudním, přičemž lze očekávat, že tato předloha bude v roce 2024 parlamentem projednána, a že hromadné žaloby budou jedním z témat, která nás budou provázet po většinu nadcházejícího roku. Půjde o to, aby se minimalizoval šikanózní potenciál tohoto institutu, který se nesmí stát nástrojem vyřizování účtů a nekalých praktik. To by nepochybně silně oslabilo důvěru podnikatelského prostředí v právní stát. K zásadním otázkám budou patřit pravidla maximálně transparentního, ale zároveň udržitelného financování hromadných žalob, odmítnutí možnosti vícečetných hromadných řízení proti témuž žalovanému v téže věci, zajištění „rovnosti zbraní“ žalobce a žalovaného a o důsledné setrvání na principu „opt-in“.
Z pohledu bankovního sektoru by měl být příští rok významný až mimořádný i z toho důvodu, že ministerstvo financí plánuje předložit koncem roku návrh zcela nového zákona o bankách, resp. zákona o úvěrových institucích (to za předpokladu, že by nový zákon reguloval jak činnost bank, tak i spořitelních a úvěrních družstev). Česká bankovní asociace jakožto reprezentant bankovního sektoru je připravena se opětovně aktivně podílet na přípravných pracích ve spolupráci s ministerstvem financí a ČNB.
Počítáme také s intenzivním zapojením do debaty a projednávání transpozice novelizované směrnice o spotřebitelských úvěrech (tzv. CCD2) do zákona o spotřebitelském úvěru. Příští rok bude také klíčový z hlediska efektivní implementace novelizovaného nařízení eidas a především projektu tzv. EU ID Wallet, který může zásadním způsobem posunout kupředu digitalizaci české veřejné správy.
