Květnový průmysl citelně nad očekávání +3,3 % yoy/+2,4 % mom

Květnová průmyslová produkce příznivě překvapila, když meziročně zrychlila o 3,3 %, zatímco trh očekával stagnaci. Bez očištění o kalendářní vlivy byl růst ještě výraznější, a to o 6,3 % yoy. Hlavním tahounem růstu bylo citelné zrychlení výroby automobilů, a to o 10 % yoy, což zároveň představuje první meziroční růst po téměř roce. Vyhlídky do budoucna zůstávají nejisté vzhledem ke slábnoucí poptávce, vysokým cenám energií a nejistotě ohledně dodávek potřebných komponent. Za celý letošní rok průmysl prozatím zhruba stagnuje, analytický konsens předpokládá jeho celoroční růst o 1,6 %.

Květnový průmysl dopadl citelně nad očekávání, když meziročně přidal o solidních 3,3 %, což je nejvyšší dynamika za poslední rok. V předešlých třech měsících průmysl meziročně klesal. Jde o hodnoty očištěné o kalendářní vlivy, bez očištění činil květnový růst 6,3 % (po -6,4 v dubnu), viz graf 1. Meziměsíčně průmysl vrostl o 2,4 %.

Hlavní příčina květnového překvapení byl silný růst ve výrobě automobilů, meziměsíčně o 13 %, meziročně pak o 10 % (wda, neočištěno + 14 % yoy), dařilo se však i výrobě elektrických zařízení (+7,5 % yoy) a chemických látek (9 % yoy). Čísla jsou však ovlivněna srovnávací základnou vzhledem k rozkolísané výrobě z titulu pandemických restrikcí či výpadků z důvodu nedostatku dílů, obecně však platí, že letošním silným květnem se automobilový průmysl dostal nepatrně nad průměrnou úroveň roku 2019, kde se nyní nachází i průmysl jako celek (graf 2). Hodnota nových zakázek v běžných cenách v květnu vzrostla o 9 % yoy, nové zakázky ze zahraničí přidaly o 5,2 %, tuzemské pak o 17,2 %.

Co z toho plyne: Vývoj tuzemského průmyslu v květnu příznivě překvapil a celkově je tak vývoj v druhém čtvrtletí na mimořádné okolnosti spojené s válkou na Ukrajině, pokračujícími problémy v dodavatelských vztazích a energetickou krizi poměrně příznivý. Automobilkám se prozatím daří bez závažnějších omezení vyrábět a dokončovat dřívější rozpracovanou výrobu. V květnu tudíž výroba automobilů patřila po více než roce opět mezi hlavní tahouny tuzemského průmyslu. Nicméně nejistota ohledně budoucích dodávek potřebných komponent je stále výrazná a obecně tak zůstává výhled na další vývoj v průmyslovém sektoru spíše nepříznivý vzhledem ke zpomalující poptávce a skokovému růstu cen. To naznačil i červnový pokles indikátoru PMI pod hranici 50 bodů, což byla nejslabší úroveň za poslední dva roky. Také průmyslová čísla z Německa potvrzují slábnoucí poptávku a pokračující problémy v sektoru, když tamní průmyslová produkce (navzdory mírnému meziměsíčnímu růstu o 0,2 %) zůstala v květnu v meziročním propadu (-1,4 % yoy) již třetí měsíc v řadě.

Šetření mezi ekonomy dle Focus Economics předpokládá růst tuzemského průmyslu v letošním roce o mírných 1,6 % po 6,6 % v loňském roce. To by znamenalo, že se průmysl v letošním roce dostane jen nepatrně nad úroveň předpandemického roku 2019. Poslední čísla sice naznačují možnost i silnějšího růstu, vzhledem k výrazným rizikům spojeným s energetickou krizí a skokovým růstem řady klíčových průmyslových komodit jsou však současné odhady velmi nejisté.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.