Květnový indikátor PMI poklesl na 52,3 bodu

Index nákupních manažerů v průmyslu (PMI) v květnu propadl na 52,3 bodu z dubnových 54,4. Výroba v tuzemském průmyslu dle šetření dále slábne, nové zakázky pak již třetí měsíc v řadě klesají. To odráží menší poptávku od domácích i zahraničních klientů následkem vysokých cen a nedostatku surovin. Slabší poptávka pak způsobila i nejmenší růst zaměstnanosti za posledních sedm měsíců. Inflační tlaky zůstávají mimořádně silné, ačkoli se oproti předešlým měsícům nepatrně snížily. Situace v průmyslu tak zůstává složitá následkem konfliktu na Ukrajině, ale také pandemických restrikcí v Číně, a to nejen u nás, ale v celé eurozóně.

Dle šetření S&P Global se sice v květnu výroba v průmyslu mírně zvýšila, nicméně jen nepatrně, a nové zakázky poklesly již třetí měsíc v řadě, zejména z důvodu potíží v automobilovém segmentu a nejistoty spojené s válkou na Ukrajině. Dle respondentů byl pokles zakázek způsoben růstem prodejních cen a nedostatkem materiálů, které brzdí výrobu. Růst vstupních cen pokračoval v silném tempu, zejména z titulu růstu cen energií, pohonných hmot, oceli a obalového materiálu, oproti předchozím měsícům však byl růst cen mírnější. Firmy se dále snažily vyšší náklady přenést na zákazníka a tempo výstupních cen bylo nadále silné, sice menší než v dubnu, ale třetí nejvyšší v historii sledování. Propad poptávky pak vedl k nejslabšímu růstu zaměstnanosti za posledních 7 měsíců.

Ačkoli výstupy firem stále mírně rostou, na poptávku začínají citelněji doléhat vysoké ceny a někteří klienti začínají objednávky dle šetření i rušit. Zároveň výrobu stále komplikují nejen problémy v dodavatelských řetězcích způsobené válkou na Ukrajině, ale také problémy v Číně z titulu pandemických restrikci. Tamní situace se sice v květnu mírně zlepšila a firmy pociťovaly slabší propad produkce i nových zakázek, nicméně narušení dodavatelských vztahů zůstává citelné a čínské indikátory jsou tak již třetí měsíc pod hranicí, která signalizuje meziměsíční zhoršování podmínek v průmyslu (graf).

Nová data z průmyslu za květen tak příliš optimismu nepřináší, inflační tlaky se sice nepatrně snížily, zůstávají však silné, firmy naopak začínají pociťovat slabší poptávku a upozorňují na vyšší opatrnost v útratách klientů. To neplatí jen pro tuzemský průmysl, ale celou eurozónu. Ačkoli tuzemská čísla za růst v prvním čtvrtletí příznivě překvapila, jde o čísla z velké části zastaralá a teprve vývoj HDP za 2. čtvrtletí odhalí, kam ekonomika bude letos následkem mimořádných událostí na Ukrajině směřovat.

 

Komentář ke stažení ZDE

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.