Komentář ČBA: depozitní bankovní statistika

Vláda, OSVČ i občané šetří na horší časy

 

Dubnová statistika o vývoji úspor přinesla zajímavé pohledy na vývoj úsporného chování vlády, OSVČ i domácností a doplnila tak postřehy o tom, jak intenzivně koronavirová krize dopadá na ekonomiku v oblasti úvěrů. Pokud z úvěrové bankovní statistiky vyplynulo, že propad ekonomiky ještě není na údajích zásadněji vidět, u vývoje depozit se krize již do statistik propisuje, když úspory rostou. Není to překvapivé, šetření a tvorba finančních rezerv je logickým průvodním jevem zejména na počátku krize.

 

Domácnosti v dubnu zvedaly svoje vklady v bankách.

Vyplývá to z páteční publikované bankovní statistiky ČNB, podle níž od ledna do konce dubna stouply zůstatky na depozitních účtech domácností o téměř 55 miliard korun. „Ukazuje se, že domácnosti se chovaly přesně podle učebnic. Ty, jimž to finanční situace dovolovala, se snažily splácet svoje spotřebitelské půjčky a zároveň posílit svoje rezervy,“ uvedl analytik ČBA Miroslav Zámečník s tím, že ovšem nelze přehlédnout, že situace domácností je velmi diferencovaná a nemalé procento z nich již pociťuje akutní nedostatek peněžních prostředků.


Firmy s domácími vlastníky svoje vklady v bankách v dubnu také zvýšily

Podle publikované bankovní statistiky ČNB stouply od ledna do konce dubna zůstatky na účtech podniků vlastněných tuzemskými investory o 32 miliard korun, a přes rostoucí finanční tlak se zvýšily i v dubnu, byť jen o 4,7 miliardy korun. „Opačný trend můžeme sledovat u podniků pod zahraniční kontrolou, jejichž depozita za duben téměř o 11 miliard korun poklesla,“ k tomu dodal Miroslav Zámečník.


Vláda se připravuje na velké výdaje

Pokud jde o zásobu hotovosti na účtech vlády, ta rekordně stoupla. Jen u takzvaných „ústředních vládních institucí“ (kam patří například ministerstva a další ústřední úřady nebo veřejné vysoké školy a veřejné výzkumné instituce) činil tento růst bezmála 588 miliard korun a vrostl na téměř 650 miliard korun. „To v přepočtu představuje ekvivalent téměř dvanácti procent ročního HDP České republiky,“ uvedl analytik ČBA Miroslav Zámečník a uzavírá, že „jde o logickou snahu využít příznivých tržních podmínek a levně získat zdroje na krytí vysokého očekávaného schodku a refinancování letos splatných státních dluhopisů“.

 

Vklady klientů dle sektorového a subsektorového hlediska (Kč+cizí měna)
(Jednotky v mil. Kč, není-li uvedeno jinak)

Období

  

 

 

 

 

Nefinanční podniky

Nefinanční podniky soukromé národní

 Nefinanční podniky  soukromé pod zahraniční kontrolou

 Ústřední vládní instituce

Živnosti

Domácnosti

30.04.2020

1128768,6

731281,8

303537,8

649986,2

148187,5

2643223,2

31.03.2020

1134872,1

726611,5

314427,4

373074,7

146330,4

2588738,8

29.02.2020

1098810,8

710480

296681,5

244479

146902,1

2558237,8

31.01.2020

1083821,9

698361,1

298499,9

305775,2

144818,8

2541440

31.12.2019

1094838,5

698913,1

311361,2

62144,6

145351,2

2517380,5

 

 

 

 

 

 

 

Březen - duben

-6103,5

4670,3

-10889,6

276911,5

1857,1

54484,4

% březen - duben

99,5%

100,6%

96,5%

174,2%

101,3%

102,1%

YTD

33930,1

32368,7

-7823,4

587841,6

2836,3

125842,7

%YTD

103,10%

104,63%

97,49%

1045,93%

101,95%

105,00%

Zdroj: databáze ČNB ARAD

Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník je český ekonom a publicista. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem České republiky ve Světové bance. V letech 2000 až 2001 pracoval ve vedení Revitalizační agentury a Konsolidační banky. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Mimo svou konzultantskou praxi v současnosti působí jako hlavní poradce České bankovní asociace. Ve svém volném času je nadšeným zoologem či působí jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů.