Vláda na svém dnešním jednání rozhodla o tom, že Poslanecké sněmovně odešle návrh zákona o hromadném řízení, a to v podobě, ve které jej již jednou do parlamentu odeslala. Poslanecká sněmovna k tomuto návrhu vyjádřila svůj postoj především tím, že neprojevila vůli dokončit o něm ani první čtení. Návrh se totiž již v minulém období setkal se silnou kritikou jak zástupců odborné veřejnosti, tak i řady poslankyň a poslanců, když pro většinu z nich zjevně nebyl akceptovatelný v podobě zpracované ministerstvem spravedlnosti a schválené vládou.
V mezidobí navíc došlo k tomu, že na úrovni Evropské unie byla schválena směrnice o tzv. zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů, která byla v Úředním věstníku EU publikována 12. dubna 2020. Tato směrnice, která přináší pravidla pro hromadné žaloby, nebyla a není ve vládním návrhu jakkoli reflektována. Vláda se nyní ani příliš netají tím, že k opětovnému odeslání návrhu zákona o hromadných žalobách do parlamentu ji motivovala prakticky výlučně situace kolem společnosti Bohemia Energy.
Česká bankovní asociace patřila ke kritikům vládní předlohy především kvůli obavám ze zneužitelnosti institutu hromadných žalob v konkurenčním boji. Rozhodnutí vlády odeslat do Poslanecké sněmovny návrh zákona o hromadném řízení v podobě, ve které ji dolní parlamentní komora formou jakési pasivní rezistence jednoznačně odmítla již v minulém volebním období, považujeme za velmi nešťastné a nesprávné rozhodnutí. Jsme přesvědčeni, že by se tento návrh zákona neměl stát obětí nebo nástrojem momentálních politických zájmů či potřeb. Navíc je dnes zcela zřejmé, že vládou schválený návrh je zastaralý a překonaný evropskou směrnicí o zástupných žalobách, která musí být do českého právního řádu implementována, ale vládou schválený návrh ji vůbec nereflektuje. Vláda tak do sněmovny vědomě odesílá legislativní předlohu, u které je zřejmé, že v navržené podobě vůbec nemůže být přijata, aniž by se Česká republika vystavila sankčnímu řízení pro nesprávnou implementaci uvedené směrnice. Problematika hromadných žalob je velmi komplexní a za dané situace bych se velmi přimlouval za to, aby Poslanecká sněmovna tento vládní návrh odmítla, resp. vrátila jej vládě k přepracování. Ve světle evropské směrnice, ale také s ohledem na doposud uplatněné kritické výhrady odborné veřejnosti by návrh měl být přepracován ministerstvem spravedlnosti, následně pak projít připomínkovým řízením i posouzením Legislativní radou vlády. U takto složitých předloh je krajně nevhodné, aby byly zásadně měněny komplexními pozměňovacími návrhy v rámci výborového projednání ve sněmovně.
ČBA se staví kriticky mimo jiné i k navrženému systému odměn žalobce, kterému může takto připadnout až 25 % z vysouzené částky, což by mohlo působit jako silná motivace k „žalobnímu byznysu“ (tento „ziskový princip“ je přitom zcela v rozporu se směrnicí EU). Zásadní debatou musí také projít nastavení pravidel tzv. řízení o zpřístupnění důkazního prostředku, v jehož rámci má být žalovanému uložena povinnost předložit pro účely řízení důkazní materiál proti sobě samému.
Zcela klíčové bude nastavení tzv. certifikačního řízení, ve kterém má soud posoudit přípustnost hromadné žaloby, mj. z hlediska jejího případného šikanózního charakteru. V neposlední řadě pak bude významné i nastavení přechodných ustanovení, tj. zda se nový zákon bude aplikovat i na škody vzniklé přede dnem jeho účinnosti.
05. 11. 2021
Autor: Filip Hanzlík
