Komentář ČBA ke Zprávě o finanční stabilitě ČNB

Český bankovní sektor od vypuknutí pandemie masivně zvýšil náklady na úvěrové riziko, přesto si zachoval v prvních třech čtvrtletích solidní ziskovost.

I když je zřejmé, že razantní příchod druhé vlny poznamená schopnost podnikové sféry, zejména v nejvíce postižených oborech, splácet své závazky, a totéž lze říci i o části domácností, které čerpají spotřebitelské úvěry, první údaje o tom, jak se jejich finanční situace a ukončení splátkového moratoria promítne do kvality úvěrových portfolií bank, budou k dispozici v bankovní statistice ČNB až koncem roku.

Banky mají z minulých, vysoce ziskových let, vytvořený mohutný kapitálový polštář, který ke konci června převyšoval regulatorní požadavky o vysokých 200 miliard korun, a měl by tak s velkou rezervou vstřebat očekávaný růst úvěrů v selhání. Podle základního scénáře stress-testů odolnosti bank, provedeného ČNB, by banky zvládly několikanásobné zvýšení podílu úvěrů v selhání oproti úrovni, vykazované ke konci letošního září (domácnosti 1,6 % a podniky 3,2 %). Nehledě na tuto robustní kapitálovou pozici, která řadí český bankovní sektor k nejstabilnějším v Evropě, ČNB opět vyzvala banky k vysoké obezřetnosti při řízení rizik, mimo jiné i v dividendové politice, a při poskytování hypoték.

Jak prohlásil guvernér ČNB Jiří Rusnok při prezentaci Zprávy o finanční stabilitě, ceny rezidenčních nemovitostí jsou podle odhadů centrální banky nadhodnocené o 17 %, přičemž ve vybraných lokalitách, s vysokým podílem investičních bytů, až o čtvrtinu. ČNB ovšem nijak nepřitvrdila ve svých doporučeních poměrových ukazatelů používaných pro poskytování hypoték, a hodlá postupovat vůči bankám individuálně v rámci své dohledové činnosti.

Ponechání proticyklické rezervy na současné úrovni se dalo očekávat. Tento krok je možné vysvětlit tím, že si ČNB nechává ve svém arzenálu možnost jejího uvolnění v budoucnu pro případ, že by se situace zhoršila oproti tomu, jak ji vidí vzhledem ke svému základnímu scénáři. S tím souvisí také to, že zatím není dostatek informací o skutečném stavu úvěrového portfolia bank, a ČNB vyčká, co banky nahlásí v souvislosti s ukončením splátkového moratoria a propsáním druhé vlny pandemie do schopnosti dlužníků splácet své závazky v příštích měsících.

 

Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník je český ekonom a publicista. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem České republiky ve Světové bance, V letech 2000 až 2001 pracoval ve vedení Revitalizační agentury a Konsolidační banky. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Mimo svou konzultantskou praxi v současnosti působí jako ekonomický analytik České bankovní asociace. Ve svém volném času je nadšeným zoologem či působí jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů.