E-šmejdi se v podvodných telefonátech vydávají za ČBA - ČBA proto apeluje, aby se lidé v žádném případě neřídili pokyny volajících e‑šmejdů.

Komentář ČBA k vývoji vkladů a úvěrů za září 2021

Vklady obyvatel stále rostou, u firem a živností klesají

 

Vklady obyvatel v bankách, počítáno v korunách i cizí měně, překonaly hranici tří bilionů korun, což se stalo již v srpnu. V září podle bankovní statistiky sestavované Českou národní bankou vklady dále stouply, o téměř 10,6 miliardy korun. Zároveň však stouply i úvěry obyvatelstvu meziměsíčně o 19,3 miliardy korun, zejména díky pokračující poptávce po hypotékách. Výsledné saldo tak meziměsíčně kleslo z 1,133 bilionu korun v červenci a srpnových 1,123 bilionu korun na 1,115 bilionu korun v září.

Živnostníci, evidovaní ve statistikách jako separátní kategorie, v podstatě drželi svoje úvěry v bankách na nezměněné úrovni, ale oproti předchozímu měsíci zaznamenáváme v září dosti výrazný pokles vkladů, o téměř deset miliard korun, což se promítlo i do poklesu salda vůči bankovnímu sektoru. Živnosti však mají na vkladech o 127,6 miliardy korun více, než kolik si od bank vypůjčily, což je stav, který trvá již od začátku tisíciletí.

V září stoupla poptávka po úvěrech v případě firem, kde nárůst představoval meziměsíčně solidních 27,8 miliardy korun, tedy dvakrát více než v srpnu. Naopak firemní hotovost na účtech v bankách klesla meziměsíčně o 10,4 miliardy korun, a kleslo tedy i podnikové saldo ze 120,3 miliardy korun v srpnu na zářijových 82,1 miliardy. Stojí za zmínku, že samotná existence kladného salda, kdy firmy mají v bankách více prostředků uloženo, než si na úvěrech vzaly, je v podstatě mimořádný a nikoli pozitivně interpretovatelný jev, který se poprvé za existenci novodobé ČR objevil loni v červenci. V podstatě to neznamená nic jiného, než že firmy raději drží hotovost, než aby investovaly, negativním reálným úrokovým sazbám navzdory, což by za oceánem označili za příznak nedostatečné dravosti („lack of animal spirits“).

Nadále příznivý je však vývoj u firemních nevýkonných úvěrů, neboť po tříměsíční stagnaci na hladině 4,2 % jejich podíl v září poklesnul na 4 %. To je hluboko pod 9 % z prosince 2010, a podstatně méně, než se před rokem touto dobou očekávalo. Zároveň je zapotřebí upozornit, že velké odstávky v nejdůležitějším českém průmyslovém oboru – výrobě automobilů a dílů k nim, dále inflace u průmyslových vstupů a přetrvávající poruchy v dodávkách mohou vést ke zvratu v dosud až nečekaně příznivém vývoji.

Více o vývoji nevýkonných úvěrů zde.

 

Vývoj úvěrů a vkladů (v mil. Kč)

Období

Nefinanční podniky

vklady

úvěry

saldo

30.09.2021

1 266 542,7

1 184 378,1

82 164,6

31.12.2020

1 217 934,1

1 123 033,9

94 900,2

29.02.2020

1 098 810,8

1 124 188,7

-25 377,9

 

Období

Domácnosti – živnosti

Domácnosti – obyvatelstvo

vklady

úvěry

saldo

vklady

úvěry

saldo

30.09.2021

174 897,5

47 299,2

127 598,3

3 010 986,7

1 895 961

1 115 025,7

31.12.2020

166 283,6

47 008,1

119 275,5

2 822 763,1

1 763 145,2

1 059 618,1

29.02.2020

146 902,1

45 608,7

101 293,4

2 558 237,8

1 663 888,8

894 348,8

 

Grafy vývoje vkladů a úvěrů včetně tabulek jsou součástí přílohy

 
Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník je český ekonom a publicista. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem České republiky ve Světové bance. V letech 2000 až 2001 pracoval ve vedení Revitalizační agentury a Konsolidační banky. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Mimo svou konzultantskou praxi v současnosti působí jako hlavní poradce České bankovní asociace. Ve svém volném času je nadšeným zoologem či působí jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů.