Firemní vklady v korunách i cizí měně dosáhly ke konci dubna téměř 1,234 bilionu korun a meziměsíčně tak stagnovaly. Naopak v případě firemních úvěrů registrujeme nepatrný meziměsíční nárůst na necelých 1,142 bilionu korun. Kladné podnikové saldo, které se poprvé za existenci novodobé ČR objevilo loni v červenci, tak opět mírně kleslo z rekordních 107,4 miliardy v únoru a březnových 98,3 miliardy na 91,9 miliardy korun ke konci dubna. Zajímavé je, že celý meziroční nárůst vkladů připadá na soukromé podniky pod domácí kontrolou, firmy vlastněné zahraničními subjekty nemají tendenci depozita v českém bankovním systému hromadit.
Vyplývá to z bankovní statistiky vydané Českou národní bankou (ČNB), podle níž rovněž poklesl podíl nevýkonných podnikových úvěrů. Sice jen o jednu desetinu procentního bodu na 4,3 %, ale připusťme, že nikdo podobný vývoj neočekával, počítalo se naopak spíše s postupným nárůstem a vlnou insolvencí.
Dosavadní statistiky naznačují, že vývoj je vysoce nerovnoměrný jak mezi obory, tak i uvnitř těch, které byly uzávěrami postiženy nejvíce. Jakkoli je to překvapivé, tak meziměsíční zůstatky na vkladových účtech stouply i v ubytovacích službách (z 5,739 miliardy na 6, 098 miliardy korun) a ve stravování a pohostinství, kde byl zůstatek s 11,818 miliardami Kč paradoxně dokonce nejvyšší za celou „covidovou éru“. V tomto případě však dochází i k nárůstu úvěrů do oboru stravování, které meziměsíčně stouply o jeden a tři čtvrtě miliardy na 12,048 miliardy korun.
Z těchto srovnání vychází překvapivá odolnost například živnostníků, kteří jako celek mají vůči bankovnímu sektoru již tradičně aktivní saldo, jež ovšem za dobu pandemie narostlo o 30,7 miliardy korun, a to téměř výhradně díky vysoké tvorbě depozit, která stoupla za tu dobu o 31,6 miliardy na 178,5 miliardy korun.
Je jen otázkou času, kdy vklady obyvatel v bankách překonají hranici tří bilionů korun – s 2,962 bilionu Kč jsou již téměř na dohled, když oproti březnu stouply o 40 miliardy (za březen necelých 23 miliard korun). Od vypuknutí pandemie covid-19 (únor 2020) tak jde o masivní vzestup přes 404 miliard korun, z toho od začátku letošního roku sto čtyřicet miliard korun. Není to přitom způsobeno pouze čerpáním úvěrů, které rostou zhruba polovičním tempem nežli vklady. Svoji roli sehrála i nízká nezaměstnanost, transfery obyvatelstvu ze státního rozpočtu a také efekt daňového balíčku, snižující efektivní zdanění zaměstnanců.
02. 06. 2021
Autor: Miroslav Zámečník
