Poprvé za třicet let mají firmy na úložkách v bankách víc peněz, než kolik dluží
Jedním z pozoruhodných průvodních jevů velkého zvýšení nejistoty, vyvolané epidemií Covid-19 je vývoj vkladů a úvěrů podnikatelských subjektů i domácností v bankovním systému. Podle aktuální bankovní statistiky České národní banky (ČNB) září přineslo další vzestup korunových úložek i depozit v cizí měně, a to jak ve vztahu k nefinančním podnikům (o 17,8 miliardy na 1 188,6 miliardy korun), tak i domácnostem (o 20,7 miliardy na 2 733,3 miliardy korun), a živnostníkům (o necelé 2,5 miliardy na 161 miliard korun). Nadále se tak projevuje snaha o hromadění pohotových finančních rezerv, byť schopnost jejich tvorby je velmi diferencovaná, a to i uvnitř jednotlivých oborů.
Vývoj vkladů (v mil. Kč)
Období | Nefinanční podniky | Živnosti | Obyvatelstvo |
meziměsíční změna | + 17 808,3 | + 2487 | + 20 667,7 |
30.09.2020 | 1 188 624,2 | 161 004,6 | 2 733 325,8 |
31.08.2020 | 1 170 815,9 | 158 517,6 | 2 712 658,1 |
změna od února (před pandemií) | + 89 813,4 | + 14 102,5 | + 17 5088 |
29.02.2020 | 1 098 810,8 | 146 902,1 | 2 558 237,8 |
roční změna | + 151 263,3 | + 17 202 | + 259 703,7 |
30.09.2019 | 1 037 360,9 | 143 802,6 | 2 473 622,1 |
Zdroj: ČNB (ARAD), vklady dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna) |
Jak vyplývá z dlouhodobých časových řad systému ARAD, spravovaného ČNB, dostaly se i nefinanční podniky již třetí měsíc za sebou do historicky ojedinělé situace, kdy saldo objemu jejich vkladů a úvěrů je kladné, ke konci září dosahovalo téměř 27 miliard korun. Přitom v české ekonomice tradičně existoval masivní tok finančních prostředků zprostředkovaný bankami od obyvatelstva, vytvářejícího čisté úspory, směrem k podnikatelským subjektům. Převis vkladů domácností (bez živnostníků) nad úvěry je nadále vysoký a v září překročil jeden bilion korun, navzdory tomu, že díky překvapivě vysokému zájmu o hypotéky je rekordní i objem půjček bankovní soustavy domácnostem.
Kladné čisté saldo přitom již dlouhodobě vykazují i živnostníci, kteří je dokázali od posledního předcovidového měsíce zvýšit do konce září o více než 13 miliard korun.
Jak tento vývoj interpretovat z národohospodářského hlediska? Záleží na úhlu pohledu: kdo si chce nasadit růžové brýle, pak jednak uvidí vysokou schopnost tvorby úspor podniků i domácností, jednak pokračující ochotu bank financovat solventní klienty, neboť rostou nejen vklady v korunách i cizí měně, ale i úvěry. Na straně druhé svědčí rostoucí převis vkladů nad úvěry, který se začal projevovat i v podnikové sféře, o pokračující nejistotě a odkládání rozhodnutí o investicích a ochotě utrácet.
V jemnějším rozlišení by bylo jasně patrné, a příští měsíce to jistě potvrdí, že mezi jednotlivými obory, i uvnitř nich, se výrazně prohlubují rozdíly v tom, jak vysokými finančními prostředky na svých bankovních účtech disponují (tj. rozdíl v hotovostní pozici). Postiženým podnikům, živnostem i domácnostem začnou prostředky ubývat, a ne vše bude vláda schopna vykrýt nejrůznějšími formami kompenzačních opatření a podpor.