Pobočky bank zůstávají otevřeny. Pokud to však půjde, doporučujeme, abyste s Vaší bankou komunikovali elektronicky / telefonem

Komentář ČBA k statistice ČNB: vývoj vkladů a úvěrů za září 2020

Poprvé za třicet let mají firmy na úložkách v bankách víc peněz, než kolik dluží

 

Jedním z pozoruhodných průvodních jevů velkého zvýšení nejistoty, vyvolané epidemií Covid-19 je vývoj vkladů a úvěrů podnikatelských subjektů i domácností v bankovním systému. Podle aktuální bankovní statistiky České národní banky (ČNB) září přineslo další vzestup korunových úložek i depozit v cizí měně, a to jak ve vztahu k nefinančním podnikům (o 17,8 miliardy na 1 188,6 miliardy korun), tak i domácnostem (o 20,7 miliardy na 2 733,3 miliardy korun), a živnostníkům (o necelé 2,5 miliardy na 161 miliard korun). Nadále se tak projevuje snaha o hromadění pohotových finančních rezerv, byť schopnost jejich tvorby je velmi diferencovaná, a to i uvnitř jednotlivých oborů.


Vývoj vkladů (v mil. Kč)

Období

Nefinanční podniky

Živnosti

Obyvatelstvo

meziměsíční změna

+ 17 808,3

+ 2487

+ 20 667,7

30.09.2020

1 188 624,2

161 004,6

2 733 325,8

31.08.2020

1 170 815,9

158 517,6

2 712 658,1

změna od února (před pandemií)

+ 89 813,4

+ 14 102,5

+ 17 5088

29.02.2020

1 098 810,8

146 902,1

2 558 237,8

roční změna

+ 151 263,3

+ 17 202

+ 259 703,7

30.09.2019

1 037 360,9

143 802,6

2 473 622,1

Zdroj: ČNB (ARAD), vklady dle sektorového hlediska (Kč + cizí měna)

Jak vyplývá z dlouhodobých časových řad systému ARAD, spravovaného ČNB, dostaly se i nefinanční podniky již třetí měsíc za sebou do historicky ojedinělé situace, kdy saldo objemu jejich vkladů a úvěrů je kladné, ke konci září dosahovalo téměř 27 miliard korun. Přitom v české ekonomice tradičně existoval masivní tok finančních prostředků zprostředkovaný bankami od obyvatelstva, vytvářejícího čisté úspory, směrem k podnikatelským subjektům. Převis vkladů domácností (bez živnostníků) nad úvěry je nadále vysoký a v září překročil jeden bilion korun, navzdory tomu, že díky překvapivě vysokému zájmu o hypotéky je rekordní i objem půjček bankovní soustavy domácnostem.

Kladné čisté saldo přitom již dlouhodobě vykazují i živnostníci, kteří je dokázali od posledního předcovidového měsíce zvýšit do konce září o více než 13 miliard korun.

Jak tento vývoj interpretovat z národohospodářského hlediska­? Záleží na úhlu pohledu: kdo si chce nasadit růžové brýle, pak jednak uvidí vysokou schopnost tvorby úspor podniků i domácností, jednak pokračující ochotu bank financovat solventní klienty, neboť rostou nejen vklady v korunách i cizí měně, ale i úvěry. Na straně druhé svědčí rostoucí převis vkladů nad úvěry, který se začal projevovat i v podnikové sféře, o pokračující nejistotě a odkládání rozhodnutí o investicích a ochotě utrácet.

V jemnějším rozlišení by bylo jasně patrné, a příští měsíce to jistě potvrdí, že mezi jednotlivými obory, i uvnitř nich, se výrazně prohlubují rozdíly v tom, jak vysokými finančními prostředky na svých bankovních účtech disponují (tj. rozdíl v hotovostní pozici). Postiženým podnikům, živnostem i domácnostem začnou prostředky ubývat, a ne vše bude vláda schopna vykrýt nejrůznějšími formami kompenzačních opatření a podpor.

Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník je český ekonom a publicista. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem České republiky ve Světové bance, V letech 2000 až 2001 pracoval ve vedení Revitalizační agentury a Konsolidační banky. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Mimo svou konzultantskou praxi v současnosti působí jako ekonomický analytik České bankovní asociace. Ve svém volném času je nadšeným zoologem či působí jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů.