Program COVID III začíná nabírat tempo
Česká národní banka na svých webových stránkách zveřejnila již třetí přehled odkladů splátek a úvěrů poskytnutých v rámci programů COVID, tentokrát k datu 12. června.
Poptávka firem po úvěrech s prvkem státní podpory v programech COVID II i COVID III stále narůstá. Vidět je to zejména v případě programu COVID III, jehož administraci zabezpečují přímo banky. Ukazuje se, že pružnější schvalovací proces v bankách přinesl od samotného spuštění tohoto programu svižný nárůst nejen v počtu podaných žádostí, ale začíná narůstat i počet žádostí schválených. K 12. červnu je požadovaný objem finančních prostředků v programu COVID III o polovinu větší, než je tomu v případě již schválených žádostí v COVIDU II.
Zatímco ve statistice k 5. červnu bylo v případě programu COVID III vykázáno 1147 podaných žádostí v objemu za bezmála 11 miliard korun, o týden později (tedy 12. června) bylo evidováno o dalších více než tři sta žádostí více a jejich celkový počet tak dosáhl 1464. O miliardu také vzrostl objem žádaných úvěrů, které nyní dosahují bezmála dvanácti miliard korun.
Opět se potvrdilo, že dosavadní data nasvědčují, že ušetřen před dopady pandemie Covid-19 nebyl téměř žádný obor. Zajímavé aspekty přináší odvětvové srovnání žadatelů a příjemců zaručených úvěrů v programech COVID II a COVID III. V obou programech mají velkou váhu například žádosti o úvěr od firem ze zpracovatelského průmyslu, ale také z velkoobchodu i maloobchodu a od firem, zabývajících se opravami a údržbou motorových vozidel. Ovšem třeba firmy z oboru profesní, vědecké a technické činnosti žádají z programu COVID III o úvěry v celkovém objemu více než čtyřikrát větším, než kolik získali z programu COVID II. Stavebnictví již z programu COVID II získalo úvěry celkově za 432 miliónů korun, ale z programu COVID III žádá téměř třikrát tolik.
Programy COVID cílí správně na kontinuitu provozního financování v segmentu malých a středních podniků, který je vůči dopadům koronavirové krize nejzranitelnější. Nejbližší týdny ukáží, zda zejména program COVID III splní očekávání, která s ním jsou spojována. Údaje za časový úsek mezi 5. a 12. červnem zatím nedávají přesný obrázek o tom, jak bude program celkově probíhat, lze však čekat, že tempo schvalování žádostí se bude zrychlovat a stejně tak i objem úvěrových prostředků, které budou firmám poskytnuty.
Odklady splátek
Podle ČNB bylo k 12. 6. 2020 podáno 354 tis. žádostí o odklad splátek. Za týden, uplynulý od předchozího zveřejnění údajů k 5. červnu, byl tak nárůst podaných žádostí pozvolný a činil zhruba pět tisíc. Potvrzuje se tedy, že momentálně o tuto úlevu již zřejmě zažádala většina klientů, jejichž finanční situace se bezprostředně zhoršila v důsledku vypuknutí koronavirové krize. Schváleno bylo 314,5 tis. žádostí a procento neschválených žádostí se tak pohybuje na podobných hodnotách jako u údajů z předchozího týdne, tj. poblíž 12 %.
Nadále platí, že ve většině případů odmítnutí šlo o nedostatky v žádosti nebo o to, že žadatel byl už v prodlení se svými splátkami déle než 30 dní, a proto mu byla žádost zamítnuta.
Proporce mezi žádostmi o odklad splátek spotřebitelských úvěrů na straně jedné a úvěrů, poskytovaných v souvislosti s bydlením na straně druhé se rovněž nemění. Zhruba dvě třetiny žádostí se týkají úvěrů spotřebitelských a pouze jedna třetina úvěrů na bydlení. Počet hypotečních úvěrů, kde byla poskytnuta splátková úleva přesáhl mírně 83 tis. a dotýká se úvěrového portfolia bank v celkovém objemu 160 miliard korun. To představuje jen o něco více než 11 % celkového portfolia úvěrů na bydleni v bankovním systému.
Vzhledem k tomu, že o odklad splátek lze žádat do 31. 10. 2020, dá se očekávat, že přísun žádostí bude v dalších týdenních statistikách dále zpomalovat.
23. 06. 2020
Autor: Pavel Štěpánek
