Komentář ČBA k bankovní statistice za květen 2020

Podniky i obyvatelstvo zvedají své úložky v bankách, úvěry čerpají velmi opatrně

ČNB dnes vydala květnovou bankovní statistiku, která dosud na souhrnných číslech neprokazuje výraznější dopady hlubokého poklesu ekonomiky na rozvahy v Česku působících bank. Objem bankovních úvěrů rezidentům ke konci května 2020 dosáhl 6,186 bilionu korun a proti předchozímu měsíci tak vzrostl o 10 miliard korun. V dubnu činil meziměsíční přírůstek čtrnáct miliard korun. Trvá zvýšená aktivita na vkladech rezidentů, které meziměsíčně stouply o poměrně vysokých 53 miliard korun a dosáhly 5,469 bilionu korun.

Domácnosti dluží celkem 1,781 bilionu korun, s měsíčním nárůstem o 8 miliard korun. Stále jasně dominují – s podílem téměř 77 % – úvěry na bydlení, jež dosáhly 1,364 bilionu korun, zatímco spotřebitelské úvěry stagnovaly na úrovni 261 miliard korun. V případě domácností podíl úvěrů v selhání i v květnu zůstal již třetí měsíc v řadě na nízkých 1,7 %, ale vypovídací schopnost tohoto důležitého ukazatele poznamenávají poskytnuté odklady splátek, ať již na základě dobrovolné dohody bank s klienty, anebo na základě nedávno přijatého zákona.

Obyvatelstvo zvedá svoje finanční rezervy v bankách, vklady v korunách i v cizí měně v přepočtu meziměsíčně stouply o 19,3 miliardy korun na 2,662 bilionu korun.

V případě úvěrů v Česku působícím (nefinančním) podnikům zaregistrovala ČNB jen nepatrný pokles o 6 miliard korun na 1,165 bilionu korun, přičemž procento úvěrů v selhání se drží s 3,2 % blízko historických minim. Podíl dlouhodobých úvěrů, používaných pro financování podnikových investic, je 57 %. Podniky intenzivně využívají nevratných výpomocí typu kurzarbeitu a zvyšují své vklady v bankách, které stouply meziměsíčně 20,7 miliardy korun (včetně cizí měny) na 1,149 bilionu korun. O úročené programy provozních úvěrů, garantovaných ČMZRB a EGAP, známých pod označením Covid III a Covid+, prozatím nejeví valný zájem.  Na financování podnikové sféry se tak jejich čerpání výrazněji projeví možná až na podzim. Potvrzuje se tak zkušenost z minulé krize, že podniky i domácnosti v časech nejistoty se chovají velmi obezřetně a snaží se vytvářet finanční rezervy, pokud jim to jejich situace umožňuje.

Miroslav Zámečník

Miroslav Zámečník je český ekonom a publicista. Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a později se věnoval studiu na Georgetown University ve Washingtonu. V letech 1994 až 1998 byl zástupcem České republiky ve Světové bance, V letech 2000 až 2001 pracoval ve vedení Revitalizační agentury a Konsolidační banky. Jako člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) spolupracoval na protikrizových opatřeních. Mimo svou konzultantskou praxi v současnosti působí jako ekonomický analytik České bankovní asociace. Ve svém volném času je nadšeným zoologem či působí jako lektor postgraduálních vzdělávacích programů.