Inflace zrychlila na 14,2 %. Výrazně nad očekávání.

Inflace v dubnu dále citelně zrychlila, a to na 14,2 % z březnových 12,7 %. Odhad trhu činil 13,2 %, odhad ČNB pak 13,8 %. Za rychlením inflace stálo především citelné zdražení potravin a další růst cen spojených s bydlením, od energií po nemovitosti a ceny stavebních materiálů. Naopak růst inflace brzdilo mírné zlevnění pohonných hmot po skokové zdražení v březnu a také snížení cen alkoholických nápojů. Inflace tak bude zrychlovat i v dalších měsících a překonání 15% hranice je hotová věc. Pro letošní rok tak opět zvyšujeme odhad průměrné inflace směrem k 14 %, rizika se však zvyšují i pro inflační výhled příštího roku, a to právě z titulu cen energií, kde na trhu ceny citelně rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, které se pak budou dále propisovat plošně do spotřebitelských cen.

 

Hlavní příčina dubnového zrychlení meziroční inflace šla na vrub cenám spojeným s bydlením. Cena elektřiny meziročně zrychlila z 24,7 % yoy na 30 %, cena plynu pak z 37,7 % na 44,2 %. Tyto faktory přispěly k meziročnímu zrychlení cen o zhruba 0,3 procentního bodu, obdobně jako v minulém měsíci. Dále opět zrychlilo imputované nájemné, a to 16,3 na 17,7 % yoy, což přispělo k meziroční inflaci necelými 0,2 p.b. Celkově ceny bydlení v dubnu zrychlily inflaci o cca 0,6 procentního bodu. Růst cen v kategorii bydlení tak dosáhl meziročně 20 % a je nejvyšší od konce roku 1998 (na začátku roku 1998 přesahoval 30 %).

 

Další silný proinflační faktor byly ceny potravin. Ty meziměsíčně zrychlily nad očekávání o 3,6 % a jejich meziroční dynamika dosáhla 10,7 %. To je nejvyšší růst cen potravin od konce roku 2008, kdy se také pohyboval nad 10% úrovní. Zdražily pekárenské výrobky, maso či mléčné výrobky. Tento vývoj však není až takovým překvapením, růst cen potravin je způsoben nejen růstem cen agrárních komodit, ale také obalového materiálu, energií či mezd a výhled prozatím naznačuje, že další zdražování potravin je stále před námi.

 

Dalšímu zdražení pak přispěly stravovací služby které musí reagovat na zdražující potraviny a energie. Ceny stravování tak poskočily z 15 % yoy na téměř 20 %. Také ceny ubytování vzrostly z 10,5 na téměř 15 % yoy.

Ceny služeb v dubnu zrychlily z 10,4 % na 12,1 %, ceny zboží pak z 14,3 % na 15,3 %.

 

ČNB ve své poslední prognóze předpokládala dubnovou inflaci ve výši 13,8 % a dosažení vrcholu v červnu ve výši 15 %. Za celý rok pak předpokládá inflaci ve výši 13,1 %. Dnešní čísla tak posouvají inflační výhled směrem nahoru, a to zhruba ke 14 % za celý letošní rok. Proinflační rizika však přetrvávají a začínají se koncentrovat i pro příští rok, zejména důsledkem růstu cen energií. Ty na trhu rostou i pro dlouhodobé kontrakty let 2023 a 2024, což se bude dále plošně propisovat do růstu spotřebitelských cen. Inflaci v příštím roce tak prozatím odhadujeme na 7 %.

 

 

 

 

 

 

 

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.