Inflace v září dosáhla 18 %

Meziroční inflace v září dosáhla 18 % po 17,2 % v srpnu, což skončilo nad konsensem trhu, který čekal stagnaci (17,2 % dle šetření Reuters). Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,8 % oproti 0,4 % v srpnu. Hlavní příčinou byly ceny energií, zejména plynu, které oproti předešlým měsícům začaly opět citelněji růst. Méně významně pak přispěly i ceny potravin. Inflace bude do konce roku rozkolísaná kvůli administrativním vlivům a pod 10% hranici se patrně podívá až v polovině příštího roku.

Nejvýznamnější vliv na růst inflace v září měly ceny energií. Ty v minulých měsících rostly překvapivě slabě, naopak v září byl růst nad očekávání. Ceny zemního plynu meziměsíčně zrychlily o 15 %, ceny elektřiny o 3,6 % a ceny tuhých paliv o 7 %. Meziroční dynamika tak u elektřiny dosáhla 38 %, u plynu 86 % a u cen tuhých paliv 56 % (graf 1). Pouze z titulu cen energií a zejména zemního plynu zrychlila meziroční inflace o 0,7 procentního bodu. Dalším proinflačním faktorem byly ceny potravin, kde meziroční dynamika přidala z 20,2 % na 21,8 % a příspěvek k meziročnímu růstu se zvýšil o 0,3 p.b. (viz tabulka). Mírně také dále rostly ceny stravování.

Naopak ve směru nižší inflace působil pokles cen pohonných hmot o 4 % a imputované nájemné, kde se projevuje vyšší srovnávací základna z minulého roku, ačkoli meziměsíčně tato položka ještě dále vzrostla. Její meziroční dynamika v září zpomalila z 18 na 16,4 %, což z meziroční inflace „ukouslo“ 0,15 p.b. (viz tabulka).

Ceny služeb z meziročního pohledu mírně vzrostly z 13,5 % na 13,7 % (-0,3 % mom), ceny zboží pak z 19,6 na 20,7 % (+1,5 % mom).

Inflace v září skončila nad očekávání trhu, který předpokládal stagnaci, ačkoli rozptyl odhadů se dle šetření Reuters pohyboval mezi 17 až 18,7 %. Nejistota odhadů je tak významná a týká se zejména toho, jak se v konečných cenách projeví růst cen energií. Ten v minulých měsících překvapoval slabší dynamikou, v září naopak citelněji zrychlil. V říjnu však inflaci patrně ovlivní úsporný tarif, který ji posune opět k nižším hodnotám. Čísla inflace tak budou do konce roku rozkolísaná z titulu metodických a administrativních změn a odhady budou poměrně obtížné. Pokles inflace pod 10% hranicí teď čekáme až v polovině příštího roku. Náš výhled na kroky ČNB se prozatím nemění, úrokové sazby ČNB již pravděpodobně dále zvyšovat nebude, ponechá je však na vyšší úrovní delší dobu.


Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.