Inflace v únoru poklesla na 16,7 %

Únorový meziroční růst cen zpomalil z lednových 17,5 % na 16,7 %, což je hodnota nepatrně nad odhadem analytiků dle Reuters (16,6 %) i odhadem ČNB (16,5 %). Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,6 % po 6 % v lednu (graf 1).

Hlavní příčina mírného poklesu meziroční inflace byla spojená s bydlením (viz tabulka 1), kde mírně klesaly oproti lednu jak ceny energií, tak ceny vlastnického bydlení (imputované nájemné). Z titulu vysoké srovnávací základny však meziroční dynamika klesla citelněji, v případě cen energií tak snížila meziroční inflaci o 0,4 procentního bodu, imputované nájemné pak 0,2 p.b. (viz tabulka 2, poslední řádky). Imputované nájemné začalo v posledních měsících klesat (graf 2) a tak jak v druhé polovině roku 2021 pomáhalo inflaci zrychlovat, nyní pomáhá v rychlejším snižování. Bez této položky by však meziroční inflace činila 18 % (graf 3). Ceny potravin po dalším citelném lednovém zdražení v únoru již rostly jen mírně, a to o 0,6 %. Meziroční růst potravin tak zvolnil z 25,6 na 24,6 % a meziroční inflaci také mírně snížil.


Proinflačně v únoru působily alkoholické nápoje, ceny dovolených, kultury či zboží pro údržbu domácností, kde příspěvky k meziroční inflaci oproti lednu rostly (viz tabulka 2).

Prognóza ČBA očekává stejně jako ČNB průměrnou inflaci v letošním roce ve výši 10,8 %, v příštím roce pak mírně nad 3 % (ČNB 2,1 %). Odhady inflačního vývoje jsou však velmi nejisté a budou se tak odvíjet nejen od vývoje cen komodit na světových trzích, ale i letošní dynamiky mezd či ukotvenosti inflačních očekávání. Dosavadní letošní inflační čísla však spíše naznačují, že inflační tlaky odeznívají poměrně pomalu a velká část poklesu meziroční inflace je tažena zejména statistickým efektem vyšší srovnávací základny, případně pokles u některých cen je nahrazován růstem jiných cenových okruhů. Pokud se podíváme na sezónně očištěnou meziměsíční inflaci bez administrativních a regulovaných cen, tak zůstává v posledních 3 měsících na velmi podobné úrovni (graf 5) a její snižování je poměrně mírné. Tento vývoj tak posouvá odhad celoročního vývoje inflace nepatrně nad 11 %.




Tabulka 2 – detailní kategorie spotřebního koše a hlavní pro a proti inflační směry

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.