Inflace mírně zeslábla na 17,2 %

Meziroční růst cen mírně zvolnil z červencových 17,5 na srpnových 17,2 %. Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,4 %, což představuje nejslabší dynamiku od prosince minulého roku. Hlavní faktor snížení inflace byl pokles cen pohonných hmot, které oproti červenci zlevnily o 10 %. Tržní konsensus čekal ještě další mírné zvýšení meziroční inflace na 17,7 % především kvůli energiím. Ty však z metodických důvodů a předpokladu o fixacích kontraktů rostou pomaleji a jejich nárůst bude rozložen více v čase. Opatrně tak lze říci, že inflace patrně v červenci dosáhla svého vrcholu, na druhou stranu i její zpomalování bude spíše mírnější, než se čekalo. To jde ruku v ruce se záměrem ČNB sazby již dále nezvyšovat, ale ponechat je na vyšší úrovní déle. Sazby centrální banky tak zůstanou dle našeho názoru do konce roku na stávající úrovni.

 

Na srpnovou inflaci působilo několik protichůdných cenových vlivů. Nejvýznamněji se projevily pohonné hmoty, které oproti červenci zlevnily meziměsíčně o 10 % a jejich meziroční dynamika tak zpomalila ze 44 na 28,3 %, tzn. že z meziroční inflace pohonné hmoty oproti červenci „ukously“ půl procentního bodu. Ke zpomalování inflace z meziročního pohledu pak přispělo jako v posledním měsíci i imputované nájemné. To meziměsíčně mírně vzrostlo, kvůli vyšší srovnávací základně však jeho meziroční dynamika zpomalila z 19,3 na 18 % yoy. To z meziroční inflace také ukouslo 0,15 p.b.

 

 

V opačném směru pak působily ceny energií, nicméně stejně jako v předchozím měsíci ceny nerostly nijak dramaticky. Souvisí to s metodikou výpočtu cen, kdy ČSÚ předpokládá, že část zákazníků má kontrakty zafixované a růst v oficiálních cenících se tak promítá do cen pouze částečně a postupně (viz graf ). Celkově tak ceny energií k meziroční inflaci přispěly jen desetinou procentního bodu. Elektřina +34,6 %, plyn +61,4 %, tuhá paliva +45,8 yoy (červenec: 33,6; 59,8; 41,1 % yoy).

 

Další růst cen byl pak koncentrován do několika položek. Od růstu cen alkoholických nápojů, cen automobilů po další růst cen v restauracích (viz tabulka). Obecně však začíná na inflaci působit vyšší srovnávací základna z minulého roku, takže i přes pokračující meziměsíční růst cen některých položek se meziroční dynamika nezvyšuje. Ceny potravin tak vzrostly meziměsíčně o 0,5 %, meziroční dynamika pak přidala z 20 na 20,2 % a příspěvek k meziroční inflaci byl tak velmi nízký. 

 

 

 

Ceny služeb z meziročního pohledu zpomalily z 14 % na 13,5 % (+0,8 % mom), ceny zboží pak z 20 na 19,6 % (+0,2 % mom).

 

Srpnová inflace tak nakonec byla mírně slabší, než očekával trh, což šlo zejména na vrub slabšímu průsaku cen energií do konečných spotřebitelských cen. Růst cen energií se tak v inflaci projeví, bude to ale trvat z metodických důvodu déle než se předpokládalo. Další jejich navyšování v příštím roce by pak mělo být tlumeno plánovaným zastropováním cen energií. Opatrně je tak možné říci, že inflace již dosáhla svého vrcholu, méně pozitivní zprávou pak je, že její zpomalování bude spíše pomalejší. Obecně to jde ruku v ruce se záměrem ČNB již dále nezvyšovat úrokové sazby, ale naopak ponechat je na vyšší úrovní déle. Sazby centrální banky tak zůstanou do konce roku patrně na stávající úrovni.

 


Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.