Finanční gramotnost Čechů 2020

Češi se začínají orientovat ve světě financí, s rezervou nejčastěji vydrží tři měsíce

 

V oblasti nakládání s financemi jsme se začali zlepšovat. Index finanční gramotnosti, který každý rok v rámci svého průzkumu měří Česká bankovní asociace (ČBA), dosáhl doposud nejvyšší hodnoty, a to 61 bodů ze 100. Minimálně od poloviny března se však do peněženek českých občanů promítají ekonomické dopady vládou přijatých opatření. Podle průzkumu ČBA z ledna letošního roku má pro podobné případy třetina obyvatel vytvořenou finanční rezervu, která jim vydrží tři měsíce (33 %), polovina z nás by s ní dokonce mohla vystačit i půl roku. Realita, v níž jsme se nyní ocitli, však prověřuje teoretické odhady velmi drsně, a proto je podstatná především informace, že pětina obyvatel má finanční polštář na pouhý měsíc.

Oproti loňskému roku vzrostl Index finanční gramotnosti o celé čtyři body a dosáhl tak nejvyšší hodnoty za posledních několik let. Míra úspěšnosti stále závisí zejména na vzdělání respondentů. I letos se potvrdilo, že čím vyšší úroveň vzdělání, tím větší povědomí o finančních záležitostech Češi mají. I letos bylo pro respondenty nejtěžší rozhodnout, který z definovaných úvěrů je nejvýhodnější. Tuto otázku dokázalo správně zodpovědět pouze 42 % z nás.

Index finanční gramotnosti v čase
  • 2020 - 61 %
  • 2019 - 57 %
  • 2018 - 56 %
  • 2017 - 55 %
  • 2016 - 54 %

Většina respondentů (84 %) se podle svých slov s přehledem orientuje v otázkách hospodaření a rozpočtu, problém jim nedělá ani oblast spoření či půjček. Přitom jen 12 % Čechů je přesvědčeno, že jsou jejich znalosti dostačující a vystačí si sami bez jakékoli pomoci; zbytek se raději s někým poradí. Pomoc nejčastěji hledáme – a nyní snad ještě více, než kdy dříve – na internetu, kde není problém nalézt objektivní informace. Čtyři pětiny Čechů se s prosbou o radu obrátí na svou banku a bankovního poradce. V 64 % případů spoléháme také na své nejbližší.

 

Peníze stranou jdou nejčastěji na mimořádné výdaje a zajištění na stáří

Nějaký finanční polštář si tvoří naprostá většina české populace. Pouze 4 % Čechů si peníze stranou neodkládá vůbec. Tři čtvrtiny pravidelně šetří především na mimořádné výdaje, a to bez ohledu na věkovou kategorii. Nejčastěji (u 29 % z nás) jde o částky mezi 1 000 a 2 500 korunami. Výše odložené částky závisí na věku i vzdělání jedinců. Platí, že mladší ročníky si rezervu mohou budovat postupně od nižších částek, což také často činí. Čím starší a zároveň vzdělanější člověk, tím je jeho měsíční příspěvek vyšší.

Finanční rezerva by nám podle odborníků měla vydržet minimálně na šest měsíců. Tím se podle průzkumu řídí polovina populace. Realita může být však často jiná, než bylo původní očekávání. „Když situace výpadku příjmů opravdu nastane, skutečnost, jak dlouho lidé z naspořených peněz vyžijí, se samozřejmě nemusí shodovat s jejich odpovědí v dotazníku. Jsou to spíše odhady. Ze statistik víme, že při výpadku příjmů nejčastěji vyžijeme tři měsíce. Lidé si ale často nespočítají zcela přesně, co všechno ztráta příjmu přináší. Navíc, pokud v domácnosti žijí dva partneři, tak často spoléhají a počítají s tím, že o příjem by přišel jen jeden z nich,“ uvádí Helena Brychová, vedoucí projektů finančního vzdělávání ČBA. „Stranou bychom skutečně měli mít odloženo alespoň šest kompletních měsíčních výdajů celé domácnosti. Rezerva v takové výši nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu, a nesahali pod tlakem okolností k rozhodnutím, kterých bychom mohli později litovat. Stejně tak je nutné jednat s čistou hlavou, pokud za výpadkem příjmů stojí nemoc nebo nutnost starat se o nemocného. Nikdo v takovou chvíli asi nechce řešit, jestli vůbec bude mít na nájem nebo jídlo,“ dodává Brychová s ohledem na současnou situaci na pracovním trhu.

Druhým hlavním důvodem pro odkládaní peněz „stranou“ je spoření na stáří (58 %). Nejčastěji jde o částky do 1 000 Kč (38 %), naopak pětina si za tímto účelem nespoří vůbec, anebo jen velmi sporadicky. I tady ale platí, že výše úložek souvisí se vzděláním respondenta, které zpravidla koreluje s výší jeho příjmů. Kromě spoření je nejčastější formou dalšího zajištění na stáří také pořízení nemovitosti.

Téměř polovina obyvatel si šetří také na dovolenou a zážitky. Mladší skupiny pak často na vzdělání a bydlení.

 

 

Zeptali jsme se

Pokud byste přestali pracovat, jak dlouho vám vaše finanční rezerva zajistí žít na stejné úrovni?

  • 33 % zhruba 3 měsíce
  • 20 % zhruba 6 měsíců
  • 18 % maximálně 1 měsíci

 

Učíme se zkušenostmi, o finanční vzdělávání by se měly starat nejen školy a rodiny, ale také stát a banky

Na 42 % z nás přiznává, že nejvíce se v oblasti financí naučili vlastními zkušenostmi. Jde především o starší respondenty. Ti mladší se v dnešní době začínají o problematice dozvídat už ve škole a v rodině. „Více než dvě třetiny respondentů však uvedlo, že přístup k finančnímu vzdělávání je právě ze strany školy a rodiny nedostatečný. Navíc očekávají, že se o finanční gramotnost bude starat z velké části také stát reprezentovaný Českou národní bankou či ministerstvem financí, a kromě toho i samotné banky. Česká bankovní asociace je iniciátorem celé řady aktivit v této oblastí již mnoho let. Za zmínku stojí spolupráce s Českou televizí na sitcomu Bankovkovi, jehož další série běží na Déčku od počátku dubna, anebo školám určená jarní soutěž European Money Quiz, či každý podzim probíhající Bankéři do škol. Dlouhodobě však připravujeme projekty finančního vzdělávání nejen pro děti, ale i pro širokou veřejnost,“ dodává Brychová. Tím posledním je například kampaň „Mluvit s dětmi o penězích se vždycky vyplatí“, díky níž si mohou rodiče s dětmi procvičovat své finanční znalosti a dovednosti z pohodlí domova. Vyzkoušet můžete i Vy zde!

 

 

Zeptali jsme se

Kde jste se o financích dozvěděli nejvíce?

  • 42 % vlastní zkušenosti
  • 17 % poradce
  • 11 % doma v rodině