Finanční dopady koronaviru na domácnosti

Průzkum ČBA: Pandemie prověřila finanční gramotnost Čechů, třetina si však z krize ponaučení nevzala

 

Pandemie koronaviru a s ní spojená vládní omezení zasáhla celou ekonomiku. Každá třetí česká domácnost přišla o jeden či část z příjmů a 4 % domácností přišly dokonce o všechny příjmy. Češi omezili svou každodenní spotřebu a odložili větší nákupy. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu České bankovní asociace (ČBA). Dvě třetiny Čechů v něm také uvedlo, že pandemie ovlivnila jejich finanční uvažování a do budoucna se chystají více plánovat či spořit – nedostačující nebo žádnou finanční rezervu při propuknutí pandemie přiznalo 24 % Čechů.

Podle Úřadu práce ČR vzrostl podíl nezaměstnaných z „předpandemických“ 3,1 % (leden) na současných 3,8 % (červenec). To je kromě aktuální situace kolem koronaviru dáno mimo jiné i nižší aktivitou firem v letním období, jakožto i tradičním prázdninovým nárůstem počtu nezaměstnaných z oblasti školství. I přes rostoucí tuzemskou nezaměstnanost se v mezinárodním srovnání Česká republika řadí podle posledních dostupných dat Eurostatu mezi státy, které jsou na tom v tomto ohledu nejlépe.

Nicméně řada českých domácností podle průzkumu České bankovní asociace přišla o jeden (9 %) či část (26 %) z příjmů celé domácnosti, 4 % dokonce o všechny příjmy. Naopak 60 % dotázaných deklaruje, že krizi ustálo a o příjmy své domácnosti nepřišlo. „V tomto případě můžeme mluvit o štěstí. Jedním z vysvětlení je státní podpora např. v podobě kurzarbeitu, která firmám pomohla udržet zaměstnanost. Svůj podíl na tom mají i samotní lidé, kteří si v dobrých časech tvořili rezervy, v těžkých dobách přemýšleli s chladnou hlavou a nedělali unáhlená rozhodnutí, která mohla jejich situaci ztížit. Otázkou však je, co s nezaměstnaností udělá podzim a ukončení státních subvencí,“ zamýšlí se Helena Brychová, poradce České bankovní asociace pro finanční vzdělávání a spotřebitelské otázky. Vychází přitom z jarního průzkumu ČBA, podle kterého si finanční rezervu tvořilo 76 % Čechů.

Celý záznam zde.

 

Reakce českých domácností na pandemii

Češi se během pandemie chovali racionálně a nadpoloviční většina z nich učinila v rámci své domácnosti opatření, která měla pomoci jejich rodinnému rozpočtu. Jedním z nejčastějších bylo omezení běžné spotřeby (38 %) a následně odklad větších nákupů (32 %). To nepřímo potvrzuje i statistika ČNB, podle které domácnosti šetřili a jejich vklady v bankách rostly, přičemž v dubnu narostly o 56 mld. Kč na 2,8 bilionu korun. „Silným motorem české ekonomiky je dlouhodobě domácí spotřeba, a ta při rostoucích vkladech oslabuje. Nové úvěry na bydlení i spotřebu se však paradoxně „chovaly“, jako by žádná pandemie nebyla. Vysvětlení je jednoduché – velmi nízké úrokové sazby a očekávání, že bude zrušena daň z převodu nemovitosti. Navíc koupě domu či bytu je záležitost, kterou jedinec promýšlí poměrně dlouho. Jestliže měl v plánu jeho pořízení ještě před krizí, kterou nakonec ustál, dá se říci, že v takovém případě koupi dokončí, než aby ji odkládal,“ komentuje Vladimír Staňura, hlavní poradce České bankovní asociace.

V menší míře lidé využili také příspěvky připravené vládou v rámci pomoci OSVČ (ošetřovné, kompenzační bonus, přímá podpora…) nebo možnosti si odložit splátky úvěru (7 %), kterou banky od počátku vyhlášení nouzového stavu svým klientům umožnovaly na základě doporučení prezidia České bankovní asociace, následně v dubnu pak podle nově přijatého zákona o odkladu splátek (z. o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti s pandemií COVID-19). „Všem dlužníkům s povoleným odkladem splátek doporučuji zamyslet se nad svým rozpočtem a připravit se na obnovení splátek. Dlužníci, kteří mohou splácet i přes povolený odklad, by tak měli učinit. Chybou by bylo věnovat volné prostředky na letní radovánky a pozapomenout na riziko právního a exekučního vymáhání v případě nesplácení půjček po ukončení odkladů,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

Ke konci července banky obdržely 393 tis. žádostí o odklad splátek. „Nárůst podaných žádostí výrazně zpomalil. Za poslední týden došlo bankám jen tisíc nových žádostí, což je zanedbatelné množství oproti průměru v červnu, kdy bankám docházelo 10 tis. žádostí týdně. Lze tedy očekávat, že přísun žádostí v srpnu zcela ustane. Žádat v srpnu, o odklad splátek na dva měsíce, už přestává dávat zkrátka smysl. V listopadu musejí všichni, kdo odklad dostali, zase začít splácet. Tam se ukáže, do jaké míry byl odklad účinný,“ komentuje Vladimír Staňura.

 

S rezervou jsme si vystačili. Když ne, pomohla rodina

Jak ukázal lednový průzkum České bankovní asociace, Češi se v otázkách financí orientují lépe než kdy dříve. V pravidelně měřeném a sledovaném Indexu finanční gramotnosti letos dosáhli nejvyšší hodnoty za posledních několik let – 61 %. To nyní trochu drsně prověřila i pandemie, kdy 4 % domácností přišlo o své příjmy. „Právě pro situace jako je výpadek příjmu bychom stranou měli mít skutečně odloženo alespoň šestinásobek kompletních měsíčních výdajů celé domácnosti. Rezerva v takové výši nám dává prostor, abychom nejednali ve stresu, a nesahali pod tlakem okolností k rozhodnutím, kterých bychom mohli později litovat,“ dodává Brychová a upozorňuje: „Často slýcháme, že je na čase „roztočit“ kola ekonomiky a spotřebou, která v posledních měsících ustala, jí napomoci. S tím zcela souhlasím, ale než se k běžné spotřebě vrátíme, je důležitější mít vytvořenu dostatečnou finanční rezervu pro případ, že by se situace opakovala nebo nás potkala jiná složitá životní situace.“ Podle průzkumu mělo nějakou rezervu vytvořenou a vystačilo si s ní 76 % Čechů. Naopak desetina Čechů si musela půjčila, nejčastěji přitom žádali rodinu a příbuzné.  

 

Finanční uvažování Čechů do budoucna

Pandemická situace se určitým způsobem promítla i do smýšlení většiny Čechů (66 %). Ti o svých financích chtějí do budoucna více přemýšlet, případně si i více spořit. Více než třetina dotázaných však deklaruje, že pandemie jejich způsob uvažování o financích nijak neovlivnila. „Vzhledem k prognózám vývoje ekonomiky i nejistému vývoji situace na podzim by lidé měli nad svými financemi přemýšlet a plánovat si je opravdu pečlivě. To platí i v případě těch, kteří deklarovali, že pandemii zvládli,“ upozorňuje Brychová a uzavírá: „Stejně jako v ostatních oblastech lidského života je i u nakládání s penězi podstatné umět se na svoji situaci podívat s nadhledem a určit si priority. Pokud se nám to nepodaří a do finančních problémů se přesto dostaneme, je třeba se jim postavit čelem a začít je co nejdříve řešit, nejlépe s odborníky.“

Podle statistik Poradny při finanční tísni totiž klienti začínají řešit problémy se splácením příliš pozdě. V 60 % případů je to až po čtyřletém období, kdy pociťují předlužení, nejčastěji v okamžiku, kdy je na ně uvaleno více exekucí. Přitom včasná řešení mohou situaci dlužníka stabilizovat a odvrátit nejhorší. „Předlužení klientů začíná často tak, že si půjčí u banky, která si prověří jejich úvěruschopnost v registru dlužníku. Nicméně již nemá možnost zabránit tomu, aby si klient vzal další spotřební úvěr od věřitele, který co do zkoumání bonity klienta již není tak přísný jako banka. V takovém případě pak stačí, aby klient přišel o svůj příjem a ocitne se ve finančních potížích. Pokud se na nás obrátí včas, umíme mu zpravidla pomoci,“ popisuje typický příklad z praxe David Šmejkal a uzavírá: „Řešit půjčku bezhlavě další půjčkou rozhodně není optimální cesta.“