E-šmejdi se v podvodných telefonátech vydávají za ČBA - ČBA proto apeluje, aby se lidé v žádném případě neřídili pokyny volajících e‑šmejdů.

Ekonomika ve 3Q propadla o 0,2 % qoq

Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku dle zpřesněného údaje zveřejněného dnes ČSÚ poklesla o 0,2 %, meziroční růst tak zpomalil na 1,7 % ze 3,6 % v 2Q. Zpřesněná čísla jsou oproti prvnímu odhadu mírně příznivější (-0,4 % qoq; 1,6 % yoy.) a jsou tak vesměs v souladu s původními odhady na trhu, které předpokládaly jen mírný pokles ekonomiky. Ačkoli samotné číslo o vývoji HDP je mírně optimističtější, struktura růstu už příliš radosti nepřináší. Růst ekonomiky byl tažen zejména exportem, domácí poptávka však propadla nad očekávání, obzvláště silně poklesal spotřeba domácností. Tuzemská ekonomika tak směřuje do recese, která bude tažena zejména slabou domácí poptávkou. Za celý příští rok bude dle současných odhadů vesměs stagnovat, či mírně klesat, nejistota odhadů je však extrémní a méně příznivý vývoj tak je v kontextu bilance rizik poměrně pravděpodobný.

Vzhledem k tomu, že druhé čtvrtletí minulého roku bylo stále silně ve znamení lockdownů a pandemie, srovnání meziročního růstu ve druhem a třetím čtvrtletí je velmi ovlivnění srovnávací základnou a je tak málo vypovídající. Text níže se proto zaměřuje především na mezičtvrtletní srovnání (očištěné o sezónní vlivy). V tomto ohledu tuzemská ekonomika poklesla o 0,2 %, což je první mezičtvrtletní pokles od 1. čtvrtletí 2021. V letošním roce doposud činil mezičtvrtletní růst 0,6 a 0,4 % v prvním a druhém čtvrtletí.

Hlavní příčina poklesu byl nad očekávání silný propad spotřeby domácností (-3,2 % qoq, -1,3 pb.). Kromě dob pandemie nezaznamenala tuzemská ekonomika tak výrazný mezičtvrtletní propad spotřeby domácností ve své historii od roku 1996. Doposud nejsilnější pokles činil -1,2 %, což ilustruje, jak citelně spotřeba domácností ve třetím čtvrtletí klesla – propad byl tažen všemi částmi spotřeby zboží (trvanlivé propadly výrazně již v předešlém čtvrtletí), ale i službami (viz graf 1).

Z pohledu nabídky nejvíce kleslo odvětví obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (-4,4 %) a stavebnictví (-4,5 %). Silný růst zaznamenal zpracovatelský průmysl (+1,8 %), což souvisí se silnou výrobou v automobilovém sektoru, který nyní dohání výpadky ze začátku roku a nyní je tahounem průmyslové výroby, což pak vedlo i k růstu exportu. Právě čistý export byl hlavním tahounem růstu ekonomiky v 3Q. Je však pravděpodobné, že výroba automobilů si tak silné tempo růstu v dalších čtvrtletích neudrží z titulu poklesu globální poptávky.

Ačkoli tak zpřesněný odhad na první pohled vypadá lépe než první údaj zveřejněný ČSÚ před měsícem, zveřejněná struktura růstu je spíše negativním překvapením a ukazuje citelný propad spotřeby domácností, která byl nad očekávání i poslední prognózy ČNB (viz tabulka). Tuzemská ekonomika tak sice letos z meziročního pohledu zaznamená růst kolem 2,5 %, v příštích čtvrtletích však bude čelit recesi, která by měla dle současných odhadů trvat 2–3. čtvrtletí. Za celý příští rok by měla tuzemská stagnovat či mírně klesat, je však patrné, že bilance rizik je nepříznivá a nelze tak vyloučit i méně příznivý vývoj, což struktura růstu za letošní 3. čtvrtletí spíše podtrhuje.


Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.