Ekonomický komentář ČBA: Inflace zrychlila na 11,1 %

Inflace v únoru dále citelně zrychlila z lednových 9,9 % na 11,1 % (graf 1), což předčilo očekávání trhu téměř o jeden procentní bod (10,3 %). Za zrychlením inflace stálo zejména další zvýšení cen elektřiny a plynu pro domácnosti, tj. kategorie bydlení, a také další růst cen potravin a nealkoholických nápojů. V únorové inflaci však zatím nejsou obsaženy nové proinflační tlaky spojené se skokovým růstem cen řady komodit po vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině. Březnová inflace tak dále zrychlí patrně nad 12 %. Kam se letos může inflace dostat je však v tuto chvíli nemožné odhadovat, jelikož bude záležet na celé řadě okolností, od délky trvání konfliktu, po politickou reakci zúčastněných stran. ČNB patrně koncem března dále zvýší své úrokové sazby směrem k 5% hranici. Trh v tuto chvíli předpokládá, že by se sazby mohly dostat letos mírně nad 5 %.

Hlavní příčina únorového meziročního zrychlení inflace šla na vrub cenám elektřiny a plynu. Cena elektřiny meziročně zrychlila z 18,8 na 22,6 %, cena plynu pak z 21,5 na 28,3 %. Tyto faktory přispěly k meziročnímu zrychlení inflace o 0,3 procentního bodu, obdobně jako ceny potravin. Ty dále meziměsíčně přidaly 1,4 % a jejich meziroční růst tak zrychlil z 5,4 na 6,9 %, viz tabulka 1. Mírně inflaci tlačil vzhůru i další růst cen ve stravování či ceny dovolených. Ceny služeb v únoru zrychlily z 8,8 % na 9,6 %, ceny zboží pak z 10,5 % na 12 %.

Ceny pohonných hmot v únoru rostly o 4 %, ještě se zde tak příliš nezohlednil citelný růst cen ropy následkem ruské agrese na Ukrajině. Oproti situaci z konce února jsou dnes ceny benzínu o 20 % vyšší, ceny nafty pak téměř o 30 %. Pokud by ceny zůstaly na dnešní úrovni během celého března, jen tento efekt přinese zrychlení meziroční inflace v březnu o tři čtvrtě procentního bodu, přitom jde pouze o přímý efekt, další růst cen pak bude plynout z přenosu vyšších cen pohonných hmot na zákazníka přes ceny služeb a zboží (např. z důvodu vyšších cen dopravy). Kromě energií bude dalším proinflačním faktorem také růst cen řady dalších komodit, od průmyslových kovů, po ceny agrárních komodit jako pšenice. Odhady letošní celoroční inflace jsou však následkem současného vývoje téměř nemožné. Pokud se však začátkem letošního roku odhadovala celoroční inflace kolem 8–9 %, dnešní výhled se bezesporu posouvá o několik procentních bodů výše. Inflace v letošním roce tak může překonat i hodnotu z roku 1998 ve výši 10,7 % (viz graf 2).

Pro ČNB představuje dnešní číslo další proinflační riziko a spíše potvrzuje scénář, že ČNB ještě mírně zvýší sazby k 5% úrovni. Včerejší vyjádření guvernéra Rusnoka bylo sice ve směru, že zatím nemůže další růst sazeb v březnu potvrdit, trh je však v tuto chvíli na základě vývoje tržních sazeb přesvědčen, že sazby v březnu vzrostou na 5 % a poté by mohly jít i mírně nad tuto hranici.

 

 

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.