Ekonomický komentář ČBA: Říjnová inflace opět nad očekávání, zrychlila na 5,8 %

Inflace v říjnu dále zrychlila ze zářijových 4,9 na 5,8 %. Konsensus analytiků dle agentury Reuters předpokládal růst na 5,5 %, shodně jako ČNB. Zrychlení cen šlo zejména na vrub cenám spojeným s bydlením, projevil se růst cen elektřiny a plynu, pokračoval také růst cen nájmů a nákladů vlastnického bydlení. Do růstu inflace promluvily i vyšší ceny pohonných hmot. Ceny potravin naopak mírně klesly. V příštích měsících inflace zpomalí z titulu snížení DPH u energií, odhady inflace na příští rok jsou však velmi nejisté a je patrné, že se pravděpodobně dostaneme poblíž úrovně roku 2008, kdy inflace dosáhla 6,4 %. Začátkem roku pak mohou hodnoty překonat 7 %. V druhé polovině roku začne růst cen zpomalovat, pravděpodobně se však do konce příštího roku nedostane pod 3 %.

Hlavní příčina meziročního zrychlení inflace šla stejně jako v předchozích měsících na vrub cenám bydlení. Zde se projevuje pokračující dvouciferný růst cen nemovitostí a také cen stavebního materiálů, který zrychluje růst položky tzv. imputovaného nájemného neboli nákladů na pořízení a údržbu vlastnického bydlení (z 10,3 % v září na 12,8 % v říjnu, příspěvek k meziročnímu růstu cen se zvýšil o 0,3 p.b.). Tato položka je určitým specifikem měření inflace v ČR, bez ní by meziroční růst cen dosáhl v říjnu 5 % po 4,2 % v září. Rostly však také ceny spojené s údržbou bytu či nájemné.

Nově do inflace více promluvily i ceny energií. Ty do září v meziročním pohledu stále klesaly. Krach dodavatelů energií a přesun významného počtu domácností do režimu vysokých cen u dodavatele poslední instance (DPI) však vedl ke zvýšení cen energií pro domácnosti. Ceny elektřiny tak vzrostly o 3,1 % yoy (oproti zářijovému poklesu o 2,3 %), ceny plynu pak rostly o 2,6 % (v září poklesly o 4,7 %). Celkově však panovala obava, že by ceny energií mohly v říjnu inflaci ovlivnit ještě výrazněji. Patrně ČSÚ zohlednil skutečnost, že vyšší ceny energií řady domácností v DPI se týkaly jen části měsíce října.

Kromě ceny bydlení zrychlily v říjnu také ceny v dopravě. To souvisí s dalším zrychlením cen pohonných (5,8 % mom, 27 % yoy). Ceny pohonných hmot tak byly v říjnu na nejvyšší úrovni od konce roku 2014, poslední listopadový vývoj však přináší další zdražování a ceny pohonných hmot se dostávají na nejvyšší hodnotu od října 2012, kdy byla cena 1l Naturalu také nad 37 Kč. Ceny potravin naopak v říjnu mírně klesly (-0,4 % mom) a jejich meziroční dynamika zvolnila z 1,9 % na 0,9 %, viz tabulka. V příštím roce však budou ceny potravin patřit velmi pravděpodobně mezi důležité proinflační faktory.

Inflace v příštích měsících zpomalí z titulu snížení DPH na energie. To však bude pouze jednorázový vliv nižších daní, bez kterého by inflace mířila k 7 %. Za celý letošní rok by se průměrná inflace měla pohybovat kolem 3,6 %. V příštím roce se podívá nad 5 %, jak ukazují poslední odhady z dílny ČNB (5,6 %) i MF (odhad 6,1 %). Velkou nejistotou jsou však v tuto chvíli další případné vládní zásahy, není například zřejmé, zda bude DPH na energie snížené, resp. s jakou sazbou, i v příštím roce. Z toho titulu jsou odhady inflace na příští rok velmi nejisté, nicméně je patrné, že se postupně dostáváme k hodnotám z roku 2008, kdy inflace v průměru činila 6,4 %. Začátkem roku bude meziroční růst cen výraznější a patrně nad 7% hranicí, v druhé polovině roku začne inflace zpomalovat, nicméně do konce roku se pravděpodobně nedostane pod 3% hranici. Důležitým inflačním číslem bude lednová inflace, která bude odrážet změny v cenících a smlouvách na začátku roku, a poskytne tak lepší obrázek, jak se bude inflace v příštím roce vyvíjet.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.