Ekonomický komentář ČBA: Průmysl v prosinci minulého roku propadl, částečně jde však o optický efekt vysoké srovnávací základny

Průmyslová výroba v prosinci zklamala, meziměsíčně poklesla o 2,9 %, meziroční pak o 2,1 %, zatímco konsensus předpokládal mírný růst o 1,3 % yoy (graf 1). Hlavní příčina šla opět na vrub výrobě motorových vozidel. Slabší čísla jsou dána i vysokou srovnávací základnou, a to jak z listopadu 2021, tak prosince 2020. Bez očištění o jeden pracovní den pak průmysl meziročně mírně přidal o 0,4 % (zpracovatelský poklesl o 0,3 % yoy). Za celý loňský rok průmysl vzrostl o 6,4 % (graf 2), stále se však nachází mírně pod úrovní roku 2019, výroba automobilů je pak oproti roku 2019 nižší o 8,5 %.

Průmyslová výroba v prosinci zaznamenala propad jak z meziměsíčního, tak meziročního pohledu, a to zejména z titulu slabší výroby automobilů. Částečně jde však o efekt vysoké srovnávací základny, kdy výroba ve snaze dohánět slabší měsíce byla silná jak v listopadu 2021, tak v prosinci 2020. Meziročně byla výroba automobilů v prosinci 2021 nižší o 12,4 % (o 16 % zohledníme-li vyšší počet pracovních dní). V prosinci 2020 však výroba automobilů rostla ve snaze dohánět výpadky prvního pandemického roku o silných 12,5% yoy. Také listopad 2021 byl z pohledu výroby automobilů nadprůměrný po výpadcích předchozích měsíců. Slabá prosincová čísla jsou tak do jisté dána vysokou srovnávací základnou. Naopak koncem roku (listopad a prosinec) byla výroba automobilů obdobná, jako koncem 2019. Za celý rok 2021 výroba automobilů rostla o 3,8 % (graf 3).

Nové zakázky v prosinci pokračovaly v růstu solidním tempem o 5 % yoy, mírně rychleji pak rostly zakázky domácí. Stejně jako v předešlém měsíci byl však růst tažen zejména odvětvím kovů, kovových výrobků či chemických přípravků, nikoli automobilovým sektorem, kde zakázky dále klesají, ač pomalejším tempem. Za celý rok 2021 nové zakázky vzrostly o 15 %, v automobilovém sektoru pak o 13 % (graf 4).

Tuzemský průmysl tak sice v prosinci zaostal za očekáváním, částečně však šlo o určitý optický efekt srovnávací základny. Rozpětí odhadů pro prosincový růst bylo široké (-2,8 až +2,6 % yoy), což dokládá nejistotu prosincového vývoje. Celý rok 2021 byl tak pro tuzemský průmysl nad očekávání komplikovaný, problémy s pandemickou situací umocnil nedostatek potřebných komponent zejména v automobilovém sektoru, což si v druhé polovině roku vyžádalo několik odstávek. Průmyslová výroba tak po 7% propadu v roce 2020 za loňský rok vzrostla o 6,4 %, a stále tak mírně zůstala pod úrovní předpandemického roku 2019. V případě výroby automobilů je situace logicky horší, po 12% propadu v roce 2020 vzrostla výroba automobilů loni jen o necelá 4 %, a výroba tak zůstala 8,5 % pod úrovní roku 2019.

Vyhlídky na rok letošní zůstávají nejisté, problémy s nedostatkem čipů budou patrně stále v určité formě přetrvávat v celé první polovině roku a některé odhady čekají zlepšení až v roce 2023. To by znamenalo pomalejší oživování tuzemského průmyslu a pokračující tlak na růst cen, což potvrzují i první předstihové indikátory z průmyslu za leden. Pokračující bariérou růstu bude nadále i nedostatek pracovníků. Průmysl i v letošním roce tak bude muset překonat řadu překážek, konsensuální odhad 15 domácích i zahraničních institucí dle Focus Economics prozatím předpokládá jeho růst o 4,4 %, což není s ohledem na relativně nízkou srovnávací základnu roku 2021 příliš silné číslo.

 

Průmyslová výroba

 

Celoroční růst průmyslu

 

Výroba motorových vozidel

 

Vývoj nových průmyslových zakázek

 


Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.