• Odborné výstupy
  • Ekonomický komentář ČBA: Inflace v září dále zrychlila na 4,9 %

Ekonomický komentář ČBA: Inflace v září dále zrychlila na 4,9 %

Inflace v září dále zrychlila ze srpnových 4,1 % na 4,9 %. Konsensus analytiků předpokládal 4,5 %. Jedná se o nejvyšší hodnotu od konce roku 2008. Zrychlení cen šlo zejména na vrub cenám spojeným s bydlením, tato kategorie bude tlačit inflaci výše i v dalším období z titulu očekávaného růstu cen energií, zejména elektřiny a plynu pro domácnosti, které i přes mírnou korekci začátkem října jsou oproti hodnotám ze začátku roku násobné. Do konce roku se tak inflace přiblíží 6% hranici a patrně ji i překoná. To bude záviset právě na rychlosti a intenzitě zdražování největších dodavatelů energií do konce roku.

Hlavní příčina meziročního zrychlení inflace šla stejně jako v srpnu na vrub cenám bydlení. Zde se projevu pokračující dvouciferný růst cen nemovitostí a také cen stavebního materiálů, které zrychlují růst položky tzv. imputovaného nájemného, neboli nákladů na pořízení a údržbu vlastnického bydlení. Tato položka je určitým specifikem měření inflace v ČR a nenachází se například v harmonizované metodice Eurostatu. I bez ní by však byl meziroční růst cen citelný, a dosáhl by v září 4,2 % po 3,6 % v srpnu. V cenách bydlení se pak dále odráží růst cen nájemného či růst cen souvisejících s opravou a údržbou domů a bytů.

Kromě ceny bydlení zrychlily v září také ceny v dopravě, což souvisí s dalším mírným zrychlením cen pohonných hmot, kde se ovšem projevuje i nízká srovnávací základna z minulého roku. Ceny jsou tak o 20 % meziročně vyšší. V této kategorii pak ceny tlačí vzhůru například i ceny automobilů (+6 % yoy vs. 5,3 v srpnu).

Další faktor rychlejšího růstu cen přinesly i ceny potravin, ty sice v září meziměsíčně poklesly o 1 %, meziroční dynamika ale mírně zrychlila na 2 %. Meziroční dynamika pak bude do konce roku přidávat právě i z titulu nízké srovnávací základny v minulém roce. A vývoj cen komodit, například dvouciferné zdražení obilovin, naznačuje, že i ceny potravin budou působit v příštích čtvrtletích ve směru vyšší inflace (viz tabulka 1).

Jak potvrdila již srpnová inflace, současný vývoj přináší řadu proinflačních faktorů. Ty postupně začínají sílit, zatímco ceny služeb rostly v srpnu o 4,9 %, v září již o 5,7 %. Nicméně ty hlavní proinflační faktory ještě tolik v inflaci vidět nejdou. A to jsou ceny energií, ty sice meziměsíčně již vzrostly o 1 %, z meziročního pohledu jsou však stále mírně negativní, což se v příštích měsících změní. Ačkoli ceny plynu a energií v prvním říjnovém týdnu mírně korigovaly, stále je cena na rok 2022 násobná oproti situaci ze začátku roku. Vývoj tak lze stále označit jako extrémní, a kromě tlaků na vyšší inflaci může citelně podkopat popandemické zotavování evropské ekonomiky. Ve spotřebním koši se projeví zdražování zejména těch největších dodavatelů energií, ti již v říjnu oznámili zdražování pro nové zákazníky, a lze očekávat, že ke zdražování do konce roku přistoupí velká část trhu. Ceny energií mají váhu ve spotřebním koši necelých 10 %, růst jejich cen o 10 % tak zvýší celkovou inflaci o necelý jeden procentní bod. To je však pouze přímý dopad, který nebere v potaz, že řada firem bude chtít, resp. muset, růst cen nákladů spojených s energiemi přenést alespoň částečně na spotřebitele.

Inflace se tak do konce letošního roku patrně podívá k 6% hranici. Jak výrazně ji překročí bude záviset především na zdražování energií, což je ale v tuto chvíli obtížné odhadnout. Jasné však je, že máme před sebou období nejvyšší inflace od roku 2008, kdy inflace překročila 6 % (v některých měsících se podívala k 7,5 %). Za celý letošní rok se inflace přiblíží k 4% hranici, jak výrazně zrychlí příští rok bude možné lépe odhadnout teprve v závislosti na dalším vývoji cen energií. V závěru příštího roku by však měla začít zvolňovat z titulu vyšší srovnávací základny. Prozatím očekáváme celkovou inflaci příští rok kolem 4,5 %, což je však nutné vnímat jako předběžný odhad s velkou nejistotou.


Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.