Ekonomický komentář ČBA: Inflace v prosinci zrychlila na 6,6 %, bez vlivu DPH by byla u 8 %

Inflace v prosinci zrychlila z listopadových 6 % na 6,6 % v souladu s odhadem trhu. Za zrychlením stály zejména vyšší ceny potravin. Meziroční růst cen je však stále ovlivněn odpuštěním DPH u energií, bez kterého by se inflace pohyboval již poblíž 8 %. Efekt vlivu DPH odezní v lednu, zároveň lze očekávat zrychlení cen, jelikož řada firem a obchodníků mění ceny právě začátkem roku. Lednová inflace se tak může podívat k 10% hranici a jednociferná hodnota bude nakonec ještě pozitivní zprávou. V druhé polovině letošního roku začne inflace zpomalovat, celoroční průměr bude patrně nad 7 % a půjde tak o nejvyšší inflaci od roku 1998, kdy dosáhla 10,7 %.

Hlavní příčina meziročního zrychlení inflace šla v prosinci na vrub cenám potravin. Ty zrychlily meziměsíčně o 0,7 % a jejich meziroční dynamika tak poskočila z 2 na 4,1 %. Příspěvek této kategorie k meziročnímu růstu cen se tak oproti listopadu zvýšil o 0,4 pb. Dalším faktorem byly ceny automobilů (2,4 % mom), které zvýšily příspěvek kategorie doprava. Ceny pohonných hmot v prosinci nepatrně poklesly, jejich meziroční růst však zůstává poblíž 30 %. Dalším faktorem bylo zrychlení cen odívání a obuvi, v opačném směru pak působily ceny vína a lihovin, viz tabulka. Ceny služeb v prosinci zrychlily ze 7,5 % na 7,8 %. Samotné imputované nájemné táhnoucí inflaci v minulých měsících již zrychlilo v prosinci méně, a to z 14,3 na 14,7 % yoy. Bez této položky by činila prosincová inflace 5,7 %.

Za celý rok 2021 inflace v průměru činila 3,8 %. Nejvýznamněji k inflaci přispěly náklady spojené s pořízením a rekonstrukcí vlastnického bydlení (tzv. imputované nájemné), což zrcadlí růst cen nemovitostí, ale také cen stavebních materiálů a stavebních prací zejména v druhé polovině minulého roku. Stejně jako předloni přispěly k inflaci také ceny tabákových výrobků, za čímž stojí růst spotřební daně. Dalším významným faktorem byly ceny pohonných hmot, které meziročně vzrostly o téměř 15 %. Ačkoli část meziroční dynamiky byla dána i nízkou srovnávací základnou z roku 2020, kdy ceny citelněji klesly příchodem pandemie, v druhé polovině roku se ceny pohonných hmot v nominálním vyjádření dostaly jen těsně pod vrchol z konce roku 2012, kdy cena benzínu překonala 38 Kč za litr (graf 1). K inflaci v kategorii „doprava“ pak přispěly také významně ceny automobilů. Dalším důležitým faktorem byly ceny ve stravování a v restauracích, které již několikátým rokem (od r. 2017) rostou zhruba o 5 % ročně. Obecně byl však růst cen velmi plošný, zejména cen služeb (4,4 %). Klesající ceny byly spíše výjimečné, tradičně však poklesly například ceny mobilních tel. nebo menších domácích spotřebičů. Navzdory energetické krizi také v průměru poklesly ceny energií, a to právě z důvodu odpuštění DPH v závěru roku (růst cen jednotlivých kategorií spotřebního koše, viz graf 2).

V lednu z inflace odezní efekt odpuštění DPH, bez kterého by již nyní inflace byla poblíž 8% hranice. S tradičním lednovým zdražováním, které v letošním roce bude velmi pravděpodobně plošné, tak lze očekávat další citelnější zrychlení inflace směrem k 10% hranici. Věrohodně odhadnout lednovou inflaci nyní téměř nelze. Jednociferná hodnota však bude v současném období plošného růstu cen nakonec ještě pozitivní zprávou. Lednová inflace pak hodně napoví ohledně inflačního výhledu na celý letošní rok. Inflace dosáhne vrcholu pravděpodobně v prvním čtvrtletí, pak by měla začít klesat, rychleji pak v druhé polovině roku. Za celý letošní rok však prozatím vidíme průměrnou inflaci na 7,5 %. Překoná tak dosavadní rekord z roku 2008 a bude tak pravděpodobně nejvyšší od roku 1998, kdy se přiblížila 11 % % (viz graf 3). Viceguvernér Mora dnes naznačil, že ještě v únoru a možná březnu lze čekat vyšší než standardní růst sazeb. Od května již čeká spíše standardní kroky po čtvrtkách procentního bodu.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.