Důvěra v červenci dále poklesla, nejvíce v průmyslu

Červencová důvěra dále citelně propadla, zejména kvůli poklesu důvěry v průmyslu a dalším snížením důvěry mezi domácnostmi. Zde se důvěra dostala na nejnižší úroveň od počátku sledování dat, tj. ledna 2003. Rekordní počet domácností se obává zhoršení své vlastní finanční situace, tento dílčí indikátor je dokonce nejslabší v historii sledování od roku 1998. Důvěra v průmyslu propadla na nejslabší úroveň od března následkem slabší poptávky, problémů v dodavatelských vztazích a slabších vyhlídek ohledně budoucí výroby. Jako hlavní bariéra růstu zůstává nedostatek materiálů. Z pohledu budoucí ekonomické aktivity tak dnešní čísla příliš optimismu nepřináší, naznačují však, že ty nejvýraznější inflační tlaky pomalu ustupují, když očekávaný růst prodejních cen napříč sledovanými segmenty ekonomiky se snížil, nejvíce pak v maloobchodu.

Důvěra domácností v červenci poklesla již pátý měsíc v řadě a ačkoli samotné meziměsíční zhoršení nebylo v červenci příliš výrazné, celkový indikátor se dostal již na nejnižší úroveň od počátku sledování dat, tj. od ledna 2003 (graf 1). Některé dílčí indikátory patří však mezi nejslabší od ledna 1998, například očekáváná ekonomická situace v příštím roce či vlastní finanční situace v následujícím roce, ta pak dosáhla v červenci historicky nejslabší úrovně. Větší část domácností také považuje svou současnou finanční situaci za horší, než byla před rokem. Obavy z růstu nezaměstnanosti se v červenci nepatrně snížily, obavy z růstu cen šly po červnovém poklesu velmi mírně nahoru, tj. vesměs stagnovaly (viz graf 2).

Důvěra mezi podnikateli v červenci také poklesla, zejména citelným byl propad důvěry v průmyslu. Zde firmy přehodnotily níže hodnocení současné poptávky, ale také stav zásob (kde se dále projevují problémy v dodavatelských vztazích) a očekávaný vývoj výrobní činnosti v příštích měsících. Důvěra v průmyslu se tak dostala nejníž od března letošního roku, stále je však citelně nad hodnotami z dob pandemických uzavírek. Navzdory nižší poptávce se zvýšil počet firem, kde chybí pro další růst vhodní zaměstnanci (19,8 oproti 15,2 % v dubnu), největší barierou růstu však zůstává stále nedostatek materiálů (graf 3).

Co z toho plyne: Ačkoli firemní sektor se z pohledu důvěry relativně drží a navzdory rostoucím obavám z ekonomického zpomalení zůstává poměrně optimistický, pokračující problémy v dodavatelských řetězcích a slabší vyhlídky do budoucna snížily poměrně výrazně důvěru v průmyslových firmách. U domácností zůstává situace z pohledu důvěry již několik měsíců nepříznivá a stále větší část domácností očekává zhoršení své vlastní finanční situace, horší ekonomické vyhlídky a zároveň považuje svou finanční situaci horší než před rokem. Pokud lze najít v červencových indikátorech důvěry alespoň nějaké příznivější signály, pak je to indikátor budoucího růstu cen. Očekávání dalšího růstu cen se totiž snížilo ve všech sledovaných segmentech (průmysl, stavebnictví, služby, maloobchod), nejvýrazněji však v maloobchodu, kde obchodníci patrně musí začít reflektovat slábnoucí poptávku domácností, což naznačil již květnový propad maloobchodních tržeb (viz graf 4).

 


 

 


 


 

Ekonomický komentář ke stažení ZDE

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.