Ekonomický komentář ČBA: ČNB zvýšila základní sazbu o nečekaných 1,25 p.b.

Česká národní banka (ČNB) pokračuje v rychlém zvyšování úrokových sazeb a na dnešním jednání základní sazbu zvýšila o zcela nečekaných 1,25 procentního bodu. ČNB tak trh opět překvapila, ačkoli růst sazeb o 0,75 procentního bodu byl ve hře a místy se spekulovalo i o jednom procentním bodu. Analytický konsensus čekal růst sazeb jen o půl procentního bodu. Základní sazba se tak dnes dostala na 2,75 % a trh čeká, že se během několika málo měsíců dostane k 3,5 %.

Od posledního jednání centrální banky se proinflační rizika dále spíše zvýšila, stejně tak ale i rizika ve směru slabšího ekonomického růstu z titulu pokračujících problémů v dodavatelských řetězcích, horšího pandemického vývoje a energetické krize. Navzdory stagflační kombinaci však ČNB již dříve naznačila, že bude v růstu úrokových sazeb pokračovat. Což dnes potvrdila, když sazby zvýšila o razantních 125 bodů a opět tak trh překvapila – a to navzdory, že trh po zářijovém překvapení již s možným rychlejším růstem sazeb počítal.

I přes rychlé zvyšování sazeb stále platí, že tento nástroj bude inflaci brzdit velmi pomalu, protože jeho vliv se promítá v horizontu alespoň jednoho roku. V krátkém pohledu by mohla mírně pomoct silnější koruna. Ta vzhledem k razantnějšímu zvýšení sazeb posílila k 25,4 Kč za euro, nicméně obecně na rychlé zvyšování sazeb ze strany ČNB reaguje poměrně omezeně. Zvyšování sazeb má však také signalizační efekt, aby se inflační očekávání v ekonomice neusazovala, o to složitější a nákladnější by bylo inflaci následně tlumit.

Dilema centrální banky nyní spočívá v tom, že část inflačních tlaků je nákladového charakteru a souvisí s globálním postpandemickým vývojem, nicméně potřeba vyšších sazeb z titulu domácích inflačních vlivů je z vývoje spotřebitelských cen také patrná. Ty hlavní globální inflační vlivy spojené s růstem cen energií se však v tuzemské inflaci teprve začnou projevovat v následujících měsících.

V roce 2008 průměrná inflace přesáhla 6 % a v některých měsících pak meziroční růst cen dosahoval 7,5 %. Současný vývoj stále více naznačuje, že se hodnotám z roku 2008 můžeme přiblížit, což si ještě několik měsíců zpátky dokázal představit málokdo. Nyní se však konsensus začíná postupně měnit, to dokládá například i poslední šetření z dílny FocusEconomics mezi 30 domácími i zahraničními institucemi provádějícími odhady pro ČR. To ukazuje, že již 30 % respondentů čeká v příštím roce průměrnou inflaci v ČR mezi 5 až 6 %. Rizikem odhadů je však skutečnost, že není jasný dopad vládních opatření, například zda bude sníženo DPH u energií v celém roce.
Trh nyní čeká, že sazby centrální banky půjdou dále nahoru, a během prosincového a únorového jednání se dostanou k 3,5% hranici. Růst sazeb kulminuje v polovině příštího roku, poté je však trh ohledně dalšího zvyšování sazeb již skeptický (graf 1).

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.