• Odborné výstupy
  • Ekonomický komentář ČBA: ceny výrobců vzrostly nad očekávání

Ekonomický komentář ČBA: ceny výrobců vzrostly nad očekávání

Ceny výrobců v srpnu dále plošně zrychlily, ceny průmyslových výrobců rostly nad očekávání trhu (8,6 % yoy) a meziroční růst přidal z červencových 7,8 na 9,3 %. Zrychlily také ceny zemědělských výrobců, stavebních prací a služeb. Inflační tlaky z výrobního sektoru tak sílí, což předznamenává další zrychlování spotřebitelské inflace. Sázky trhu na zvyšování sazeb ČNB tak od posledního inflačního čísla citelně vzrostly. Trh již předpokládá, že do konce letošního roku ČNB zvýší svou základní úrokovou sazbu z 0,75 % na 2 %.

Ceny průmyslových výrobců v srpnu zrychlily zejména z titulu růstu cen kovových a dřevěných výrobků. Ceny kovových výrobků tak byly v srpnu vyšší o 27 % (ceny surového železa pak dokonce o 60 %), ceny dřeva zrychlily z 18 na 24 %, některé podkategorie pak rostou až o 80 %. Celkově tak ceny průmyslových výrobců zrychlily o 9,3 %, což je nejvyšší meziroční dynamika od dubna roku 1993.

Meziroční srovnání cen průmyslových výrobců naráží také na nižší srovnávací základnu z roku 2020, kdy po příchodu pandemie klesaly výrazně ceny ropy, plynu, s tím pak i rafinovaných produktů či látek chemické výroby. Nicméně i ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 (červen až srpen) jsou ceny průmyslových výrobců vyšší o 7 %. Ceny dřeva pak o 14,4 %, chemických výrobků o 20 %, kovových o necelých 20 %. Růst cen výrobců je tak značný, a to i z pohledu vývoje před pandemií.

Ceny stavebních prací v srpnu zrychlily z 5,6 na 6,6 %, ceny materiálů pak rostou o 16 %. Ceny zemědělských výrobců také přidaly z 5,2 % na 7,9 % a potvrzují tak, že ceny potravin začnou v následujícím období opět zrychlovat. Například růst ceny pšenice v srpnu nepatrně zvolnil ze 17 na 15,6 %, ale i ve srovnání s rokem 2019 jsou ceny vyšší o téměř 15 %, což se patrně dříve či později projeví v růstu cen pečiva, jak již avizovali někteří výrobci. Ceny tržních služeb vrostly o 1,2 %, viz graf 1.

Ceny výrobců tak pokračují v růstu, což obdobně jako v případě inflace souvisí s problémy v subdodavatelských řetězcích, nedostatkem materiálů a růstem cen komodit. Nadále však platí, že výraznější inflační tlaky jsou nicméně teprve před námi z titulu růstu cen elektřiny a plynu, které se budou v cenách odrážet teprve postupně.

Trh z titulu rostoucích inflačních tlaků začal citelně přehodnocovat rychlost zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB. V tuto chvíli je tak v tržních úrokových sazbách zaceněno, že základní úroková sazba centrální banky vzroste ze současných 0,75 % na zhruba 2 % již do konce letošního roku. To odpovídá pěti „hikům“ o tradičního čtvrt procentního bodu. Trh tak nyní bere téměř jako hotovou věc, že v září sazby půjdou nahoru o půl procentního bodu a o dalších 50 bodů začátkem listopadu, kdy bude mít bankovní rada k dispozici i novou makroekonomickou prognózu. Další „čtvrtku“ pak může ČNB přidat ještě v prosinci a pokračovat bude i v roce příštím. Celkově tak během příštích dvanácti měsíců by měla dle tržních očekávání vystoupat základní sazba ČNB nad 2,5 %, tj. nepatrně výše, než byla před příchodem pandemie (viz graf 2).

Ne vždy se sázky trhu vyplní a realita tak nakonec může být odlišná, důležité však je, že navzdory silným sázkám na zvyšování sazeb koruna příliš neposílila. To je podstatná informace i pro centrální bankéře, která jim naznačuje, že ani poměrně svižný růst sazeb nezpůsobí silné posílení koruny, které by zkomplikovalo život exportérům. To nakonec může některé centrální bankéře přesvědčit, aby rychlejší růst sazeb podpořili.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.