Ceny ve výrobním sektoru v únoru dále zrychlily

Růst cen výrobců v únoru dále plošně zrychlil, v průmyslu a v zemědělství tak ceny meziročně rostou již přes 20 %. Zrychlil také růst cen ve stavebnictví a službách (graf 1). Ceny v průmyslu po rekordním lednovém růstu zrychlily i v únoru zejména u cen elektřiny a plynu, refinovaných ropných produktů a také ve výrobě potravin. Samotné únorové hodnoty tak předznamenávají další růst spotřebitelských cen nad rámec původních odhadů ČNB, přitom v nich ještě nejsou zahrnuty hlavní proinflační faktory spojené s válkou na Ukrajině. Dalším proinflačním rizikem začíná být pandemický vývoj v Číně, který může dále zhoršit problémy v dodavatelských vztazích.

Ceny průmyslových výrobců pokračovaly v 2 % meziměsíčním růstu i po skokovém lednovém zdražení, kdy zrychlily nejvýrazněji za posledních 30 let (6,9 % mom). Z meziročního pohledu tak ceny průmyslových výrobců akcelerovaly z 19,4 % na 21,3 %, což mírně překonalo odhad na trhu (20,5 %). Vzrostly dále především ceny v odvětví elektřiny a plynu, a to ze 7 % yoy v prosinci na 40,6 % yoy v lednu a dále 45,5 % v únoru. V únoru přidaly také ceny rafinovaných ropných produktů, což souvisí s růstem cen ropy na světových trzích. Tyto cenové okruhy tak vysvětlují velkou část z citelného růstu průmyslových cen v letošním roce. Ceny průmyslových výrobců bez energií v únoru rostly o 13,8 yoy (oproti 12,8 % v lednu). Další příspěvek k růstu pak přišel z výroby cen potravin (ze 7 % yoy na 9,5 %). U kovových výrobků či chemických látek zůstává silná dvouciferná meziroční dynamika, ta však začíná již mírně klesat.

Ceny stavebních prací rostly o 8,6 % (z 8,3 %) a ceny materiálů pak o 20,3 % z 19,5 % v lednu. Další zrychlení pak přišlo u cen zemědělských výrobců, a to z lednových 21,4 na 22,9 %, ceny rostlinné výroby vzrostly o třetinu, což se bude dále odrážet i v rostoucích cenách potravin. Další růst cen nastal i u cen tržních služeb o 4,3 % yoy po 3,2 % v lednu.

Lednové i únorové ceny výrobců tak potvrzují, že inflační tlaky ve výrobním sektoru byly začátkem roku výrazné – přitom ani únorové ceny ještě neodráží další citelný růst cen řady komodit po zahájení ruské agrese na Ukrajině. Proinflační tlaky tak budou v příštích měsících opět sílit. V posledních dnech sice dochází k určitému zklidnění vývoje na trzích, ceny však stále zůstávají vyšší oproti situaci před válečným konfliktem. Kromě rizika, že se válčený konflikt ještě bude dále eskalovat, však přichází další – mírně pozapomenutá – pandemická rizika a vývoj v Číně, což může dále zkomplikovat krizi v dodavatelských řetězcích. Guvernér Rusnok ve včerejším rozhovoru prohlásil, že by inflace v letošním roce mohla dosáhnout 13 až 14 %. Tím by překonala vrchol z roku 1998 ve výši 13,4 %. Odhady inflace jsou však v tuto chvíli stále velmi nejisté a teprve s určitým časovým odstupem bude možné vývoj inflace přesněji odhadnout. Překonání doposud rekordního roku 1998 však v tuto chvíli vypadá velmi pravděpodobně.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.