Ekonomická důvěra v lednu vzrostla

Ekonomická důvěra v lednu vzrostla. Její vývoj překvapil zejména u domácností, kde byl růst výrazný, a důvěra se tak dostala na nejvyšší úroveň za poslední rok. Pozitivní zprávou je také pokles obav spotřebitelů z inflace.

I přes tento pozitivní vývoj patří důvěra domácností mezi historicky nízké, a stále tak naznačuje jejich slábnoucí ochotu a možnost utrácet. U firem se důvěra mírně zvýšila zejména příznivějším očekáváním v průmyslu, zatímco ve stavebnictví se snížila. Jako hlavní bariéra růstu firem začala převažovat nedostatečná poptávka, zatímco problémy s nedostatkem zaměstnanců se snižují.

 Lednové indikátory tak působí relativně smíšeně a i přes optimističtější vyhlídky domácností spíše potvrzují slábnoucí ekonomickou aktivitu a mírnou recesi.

Důvěra domácností v lednu tedy citelně vzrostla a dostala se na nejvyšší úroveň od března minulého roku (graf 1). Hlavní zlepšení důvěry bylo způsobeno větším optimismem domácností ohledně budoucí ekonomické situace a také své vlastní finanční situace (graf 2). Menší počet domácností také vnímá svou finanční situaci hůře než před rokem, ačkoli stále téměř 30 % domácností uvádí, že sotva vyjdou se svými finančními prostředky a 10 % musí sáhnout do svých úspor nebo si na výdaje půjčovat. I přes lepší očekávání ekonomické situace se však stále velká část domácností obává růstu nezaměstnanosti, naopak obavy domácností ohledně růstu cen poklesly a jsou nejnižší od začátku roku 2018 (graf 3). To je poměrně překvapující vývoj v kontextu přetrvávající vysoké oficiální inflace a je otázkou, zda nejde o jednorázový výkyv způsobený například zprávami o poklesu cen energií na světových trzích, které se však do oficiálních ceníků domácností dostanou až se značným zpožděním. Každopádně výrazný pokles ocení centrální banka, která detailně sleduje, zda se „neodkotvují“ inflační očekávání. I přes pozitivní vývoj lednové důvěry však zůstává celkový indikátor na historicky nízkých úrovních (graf 4).

Důvěra mezi podnikateli v lednu sice vzrostla také, ale jen nepatrně. Nárůst byl tažen průmyslem, kde se sice nepatrně zlepšilo hodnocení současné situace, ale zejména šlo o nárůst v položce očekávané výroby za tři měsíce. Tak jak se stalo v minulosti již několikrát, tato pozitivní očekávání se nemusí zcela naplnit. Důvěra ve stavebnictví naopak klesla, v maloobchodu a službách vzrostla jen mírně, a obecně tak setrvává důvěra v podnikatelském sektoru pod průměrem posledního roku (graf 5). Využití kapacit ve zpracovatelském průmyslu zůstává pod dlouhodobým průměrem a výrazně se jako hlavní bariéra růstu posunula na první místo nedostatečná poptávka, zatímco citelně se snížila jako bariéra nedostatek zaměstnanců. Nedostatky materiálů zůstává stále jako druhá nejvýznamnější bariéra růstu, ačkoli oproti minulému čtvrtletí se situace mírně zlepšila. Také u služeb je nyní nedostatečná poptávka hlavní bariéra růstu, u stavebnictví tento faktor také výrazně vzrostl a dostal se na druhé místo po nedostatku zaměstnanců.

Očekávání vývoje prodejních cen se citelněji snížilo ve službách, mírněji pak v průmyslu a ve stavebnictví, kde však stále téměř polovina respondentů očekává růst cen v příštích měsících. Mírné zvýšení pak nastalo v maloobchodě. V tomto ohledu očekávání firem příliš nekoresponduje s indikátorem obav z inflace na straně spotřebitelů (graf 6).

Co z toho plyne: Lednové ukazatele důvěry přinesly několik nečekaných čísel a vyznívají poměrně smíšeně. Důvěra mezi spotřebiteli se dostala na nevyšší úroveň za poslední rok a ačkoli zůstává v dlouhodobém pohledu velmi nízká, domácností jsou rozhodně začátkem roku více optimistické, což by mohlo omezit očekávaný pokles spotřeby domácností. Pozitivní je pokles obav z inflace u domácností, ačkoli zde bude potřeba čekat na potvrzení čísel v příštích měsících, jelikož firemní sektor růst cen naopak stále čeká s výjimkou služeb. Čísla také potvrzují slábnoucí poptávku, která se nyní stává hlavní bariérou růstu oproti minulosti, kdy to byl nedostatek zaměstnanců.