E-šmejdi se v podvodných telefonátech vydávají za ČBA - ČBA proto apeluje, aby se lidé v žádném případě neřídili pokyny volajících e‑šmejdů.

Důvěra v září dále propadla, jak u domácností, tak podniků

Zářijové indikátory důvěry příliš pozitivních zpráv nepřinesly, u domácností se důvěra po mírném srpnovém růstu opět propadla a dostala se na nejnižší úroveň od počátku sledování dat. Domácnosti se začínají více obávat zhoršení své vlastní finanční situace, růstu nezaměstnanosti, opět vzrostly obavy z růstu cen. Téměř třetina domácností uvádí, že již nyní sotva vyjde se svými fin. prostředky. Pokles důvěry nastal v září i mezi firmami, zejména ve službách, ale i v průmyslu. Firmy začínají být méně optimistické ohledně výroby a poptávky v příštích měsících, což doposud drželo důvěru firemního sektoru relativně vysoko. Očekávání prodejních cen se v září mírně snížilo, nejvíce pak ve stavebnictví.

 

 

Důvěra domácností v září poklesla, vymazala tak zcela její mírný zářijový nárůst a dostala se na nejslabší hodnotu od sledování dat od roku 2002 (graf 1), u některých delších subindikátorů je pak dokonce nejslabší od začátku roku 1998. Domácnosti se obávají zhoršení ekonomické situace i vlastní finanční situace, citelněji se také zvýšily obavy z růstu nezaměstnanosti. Dle ČSÚ téměř třetina domácností uvádí, že již nyní sotva vyjde se svými finančními prostředky. Obavy z růst cen se v září opět zvýšily a jsou nejvyšší od května (graf 2), srpnový pokles byl tak v tomto ohledu jednorázový výkyv.

 


 

 

 

 

Také důvěra mezi podnikateli v září poklesla, a to čtvrtý měsíc v řadě. Pokles byl plošný napříč všemi sledovanými segmenty kromě stavebnictví, kde důvěra vesměs stagnovala po výraznějším srpnovém propadu. Nejvyšší pokles zaznamenaly služby, další snížení důvěry však přichází i z maloobchodu a průmyslu, kde se především snížila doposud optimistická očekávání ohledně výroby v příštích 3 měsících. Téměř po roce v průmyslu převážil podíl podniků, které již očekávají snížení své výrobní činnosti v období příštích třech měsíců. Ve službách se pak také snížilo očekávání ohledně budoucnosti, ale i hodnocení současné poptávky. Očekávání prodejních cen se plošně – leč mírně – snížilo, nejvýrazněji ve stavebnictví (graf 3).

 


 

Co z toho plyne: Ačkoli důvěra v podnikatelském sektoru v září klesla již čtvrtý měsíc v řadě, její propad žádným překvapením není, jelikož její celková úroveň se nachází stále relativně vysoko vzhledem k nejistotám, kterým ekonomika čelí z titulu energetické krize či obav z příchodu recese. Podniky tak přehodnocují doposud relativně optimistická očekávání ohledně zlepšení situace v příštích měsících a tento trend patrně ještě neskončil. U domácností se nepotvrdil obrat v důvěře ze srpnových dat, spíše naopak se vnímání situace dále zhoršilo. Indikátory důvěry v září tak vysílají další růst obav mezi domácnosti, a to navzdory tomu, že v září bylo oznámeno zastropování cen energií, které mělo za cíl obavy domácností a firem snížit. Přitom data nereflektují další eskalaci válečného konfliktu na Ukrajině a vyhlášení mobilizace, jelikož sběr dat byl ukončen 19. září.

 

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.