E-šmejdi se v podvodných telefonátech vydávají za ČBA - ČBA proto apeluje, aby se lidé v žádném případě neřídili pokyny volajících e‑šmejdů.

Důvěra v dubnu dále poklesla u domácností

Statistický úřad dnes zveřejnil indikátory důvěry za duben, které u spotřebitelů naznačily další zhoršení ekonomické důvěry oproti již velmi slabému březnu. V případě firemního sektoru důvěra překvapivě vzrostla, a to v průmyslu a ve službách. Vyšší důvěra v průmyslu je však tažena výhradně lepším očekáváním v horizontu 3 měsíců, ve službách se pak patrně projevilo další odeznívání pandemických restrikcí. Zatímco důvěra spotřebitelů je na nejnižší úrovni od konce roku 2012, důvěra firem naopak vzrostla na nejvyšší úroveň od poloviny loňského roku (graf 1). Dnešní indikátory sice vyznívají pro firemní sektor nepatrně optimističtěji, růst důvěry je však zejména tažen budoucím optimistickým očekáváním firem v průmyslu, že se výroba v příštích měších citelně zlepší, což je v současné nejistotě obtížné předjímat.

 

Důvěra domácností v dubnu dále propadla a je nejnižší od konce roku 2012. Oproti březnu se dále mírně zvýšil podíl domácností, které očekávají zhoršení ekonomické situace i zhoršení své vlastní finanční situace. Větší část domácností také považuje svou současnou finanční situaci za horší, než byla před rokem. Obavy z růstu nezaměstnanosti se však v dubnu snížily a tento indikátor je nejnižší od konce roku 2019. Obavy domácností z růstu cen zůstávají na své nejvyšší historické úrovni z března.

 

Důvěra mezi podnikateli v březnu vzrostla, a to v průmyslu a službách, zatímco v maloobchodu a stavebnictví mírně poklesla. Ve službách se patrně projevilo další odeznívání pandemických restrikcí, protože respondenti hodnotí současnou situaci lépe. Naopak v průmyslu byl růst důvěry tažen zejména očekáváním, že se situace zlepší v příštích měsících. Samotné firmy však připouští, že současné období je extrémně nejisté.

Očekávané zlepšení v průmyslu se tak nemusí naplnit a je potřeba brát lepší dubnová čísla mírně s rezervou.

 

V případě bariér dalšího růstu se v průmyslu zvýšil nedostatek materiálů na nové historické maximum (38 %), viz graf 2, naopak se mírně snížil nedostatek pracovní síly a také nedostatek poptávky. Nedostatek vhodné pracovní síly se snížil i ve službách, naopak ve stavebnictví se nepatrně zvýšil.

 

 

Co z toho plyne: Ruská agrese na Ukrajině citelně dolehla na důvěru domácností, která se v březnu skokově propadla na nejnižší úroveň od krize z let 2012/13 a v dubnu obavy dále přetrvávaly. Na firmy doléhá válčený konflikt postupně, ačkoli stále relativně mírný dopad je překvapující. Patrně se v číslech mísí některé další faktory, například odeznívání pandemických restrikcí, které zlepšují důvěru ve službách. Jeden sjednocující prvek v dubnových číslech za firmy však nastal, a to další růst očekávaných prodejních cen v příštích třech měsících (graf 3). Obzvláště silný růst byl pak ve stavebnictví a službách, v maloobchodu nastal nepatrný pokles po silném růstu v březnu. Indikátory tak signalizují další proinflační tlaky.

 

 

Komentář ke stažení zde

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.