Důvěra domácností je nejnižší za 10 let

Indikátory důvěry za květen se zlepšily zejména v průmyslu a v obchodu, naopak u spotřebitelů důvěra dále propadla a je nejhorší za posledních deset let. Zároveň patří mezi nejslabší v historii sledování dat od roku 1998 (graf 1). Citelnější zlepšení důvěry v průmyslu zároveň není taženo zlepšením současné situace, ale pouze snížením zásob a optimistickým očekáváním pro příští měsíce, což se v současné nejistotě nemusí naplnit. V obchodě se sice zlepšila současná situace, ale očekávání do budoucna se zhoršila. To je vzhledem k propadu důvěry domácností logické, ta totiž předznamenává citelnější zpomalení spotřeby domácností. Dnešní indikátory sice vyznívají pro firemní sektor optimističtěji, růst důvěry je však stejně jako v minulém měsíci v průmyslu tažen zejména budoucím optimistickým očekáváním. To je potřeba v současné situaci brát s rezervou.

 

Důvěra domácností v květnu dále citelně propadla a je nejnižší za posledních deset let.

Zároveň však patří mezi nejslabší v celé historii časové řady od roku 1998. Oproti dubnu se dále zvýšil podíl domácností, které očekávají zhoršení ekonomické situace i zhoršení své vlastní finanční situace v průběhu jednoho roku. Tyto dílčí indikátory jsou dokonce nejhorší v historii časové řady od konce 90. let. Větší část domácností také považuje svou současnou finanční situaci za horší, než byla před rokem. Obavy z růstu nezaměstnanosti se v květnu také mírně zvýšily, ale jsou obdobné jako závěrem minulého roku. V kontextu ostatních indikátorů je lze považovat za spíše mírné (graf 2). Obavy domácností z růstu cen oproti předešlým dvěma měsícům mírně poklesly, jsou však stále nejvyšší od února letošního roku.


 

 

Důvěra mezi podnikateli v květnu vzrostla, a to v průmyslu a maloobchodu.

Ve stavebnictví mírně poklesla a ve službách stagnovala. Hlavní zlepšení podnikatelské důvěry však bylo taženo průmyslem, kde se projevil pokles zásob (v metodice důvěry to situaci zlepšuje). Zároveň se výrazněji zlepšilo očekávání výroby v příštích měsících, což bylo taženo především automobilovým průmyslem. Očekávané zlepšení v průmyslu se však vzhledem k současným nejistotám nemusí naplnit, a proto je potřeba brát tato čísla s rezervou. Tlaky indikující plošný růst cen pokračují, ačkoli se (až na stavebnictví) oproti dubnu nepatrně snížil počet firem očekávající další růst prodejních cen (graf 3). V případě stavebnictví podíl naopak dosáhl nového maxima.

 

 

Co z toho plyne?

Ačkoli se firemní sektor z pohledu důvěry relativně drží a navzdory očekávaní se důvěra ve firemní sektoru mírně zlepšuje, hlavní obavy v tuto chvíli představují čísla u domácností. Ta v březnu skokově propadla na nejnižší úroveň od krize z let 2012/13. V dubnu a květnu se obavy domácností z budoucího vývoje dále zhoršily a jejich důvěra se dále propadala. Nyní tak patří mezi nejslabší od konce devadesátých let a signalizuje, jak citelně současná situace na domácností doléhá. Přitom to nejhorší z pohledu cen energií pro domácnosti a růstu cen potravin je teprve před námi.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.