ČNB sazby nezměnila, TK v jestřábím duchu

Tisková konference po měnovém jednání ČNB se nesla v jestřábím duchu i přes stabilitu sazeb, jelikož hlasování o vývoji sazeb nebylo tak jednoznačné jako v minulosti. Tři členové bankovní rady hlasovali pro zvýšení sazeb, což bylo pro trhy výrazným překvapením. Na tiskové konferenci bylo zmíněno, že bankovní rada bude dále situaci vyhodnocovat a rozhodne, zda sazby ponechá na stávající úrovni či zvýší. Domníváme se však, že pokud k symbolickému zvýšení nedošlo dnes, pak k němu patrně nedojde ani v průběhu roku. Dnešní těsné rozhodnutí však naznačuje, že sazby mohou zůstat nezměněny po celý letošní rok, případně ke kosmetickému snížení dojde až v samém závěru roku. Nová prognóza ČNB očekává růst ekonomiky v letošním roce o 0,5 % (dříve -0,3 %) a průměrnou inflaci ve výši 11,2 % (dříve 10,8 %). V příštím roce by měla ekonomika růst o 3 % a inflace dosáhnout v průměru 2,1 %. Trh na dnešní tiskovou konferenci zareagoval přehodnocením vývoje úrokových sazeb koncem letošního roku téměř o 40 bodů směrem nahoru, koruna zareagovala mírným posílením.

 

Na tiskové konferenci bylo zmíněno:

  • Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky.
  • Bankovní rada počká na nová data a na příštím jednání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní nebo se zvýší. Trajektorie sazeb se oproti minulé predikci téměř nezměnila, koncem letošního roku tak předpokládá repo sazbu ČNB mírně pod 6% hranicí, na konci roku 2024 pod 4 % (viz tabulka a graf).
  • Vývoj HDP byl revidován pro letošní rok směrem nahoru, a to z -0,3 % na +0,5 %, pro rok 2024 pak z 2,2 na 3 %.
  • Inflace byla přehodnocena pro letošní rok z 10,8 % na 11,2 %. V posledním čtvrtletí letošního roku by měla činit 8,3 % (oproti 7,6 % v předešlé prognóze). V příštím roce se průměrná inflace čeká ve výši 2,1 %, zde k revizi nedošlo. Dubnovou inflaci vidí ČNB na 13,2 %, v červnu by měla být inflace u 10 %.
  • Kurz koruny byl v nové prognóze přehodnocen vzhledem k aktuálnímu vývoji k silnějším hodnotám (celoroční průměr 23,7 vs. 24,5), v příštím roce ho však ČNB očekává opět nad hranicí 24 Kč za euro.
  • Rizika prognózy vyhodnotila bankovní rada jako výrazná a jdoucí oběma směry. Proinflačním rizikem zůstává fiskální politika, hrozba ztráty inflačních očekávání a silnější mzdová dynamika. Protiinflačním směrem je rychlejší propad domácí poptávky.
  • Pro zachování úrokových sazeb hlasovali 4 členové bankovní rady, 3 členové pak pro zvýšení sazeb o 0,25 procentního bodu. Dle guvernéra Michla se diskutoval i vyšší růst sazeb.
  • Guvernér Michl zmínil, že sazby zůstanou vyšší, než má nyní zaceněn trh a zároveň pro začátek snižování sazeb je příliš brzo. Tyto verbální intervence měly na trh poměrně silný dopad, jelikož celá křivka očekávaných sazeb se posunula směrem nahoru. První snížení sazeb o čtvrt procentního bodu je tak nyní zaceněno až na listopadové jednání ČNB.

Ačkoli samotné rozhodnutí ČNB o sazbách nepřekvapilo, tisková konference nakonec ukázala, že rozhodnutí bylo poměrně těsné. Samotný model ČNB v základním scénáři již neindikuje potřebu úrokové sazby dále zvyšovat a od 3. čtvrtletí dokonce naznačuje pokles sazeb, bankovní rada se však drží dříve oznámeného záměru úrokové sazby vyhlazovat. Tak jako nevyslyšela model v druhé polovině minulého roku při potřebě sazby zvyšovat, tak ho nebude chtít ihned vyslyšet při snižování sazeb a bude tak považovat za žádoucí sazby držet na stávající úrovni déle, než model indikuje. V kombinaci se sílicími mzdovými tlaky a obecně příznivějším ekonomickým výhledem se pak někteří radní přiklonili k potřebě sazby ještě mírně symbolicky zvýšit, což dále zesiluje potřebu stávajících vyšších sazeb po delší dobu. Ačkoli nečekáme, že by se pro růst sazeb v bankovní radě nakonec našla většina, dnešní rozhodnutí 4:3 mělo pro trh poměrně silný signalizační efekt a posunulo tržní úrokové sazby o desítky bodů směrem nahoru, ke konci roku pak téměř o 40 bodů (graf 2 a 3), což dle našeho názoru přiblížilo trajektorii sazeb více realistické úrovni. Sazby totiž vzhledem k bilanci rizik mohou zůstat nezměněny po celý letošní rok, případně ke kosmetickému snížení dojde až v samém závěru roku.






Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.