E-šmejdi se v podvodných telefonátech vydávají za ČBA - ČBA proto apeluje, aby se lidé v žádném případě neřídili pokyny volajících e‑šmejdů.

ČNB bez překvapení

Tisková konference po měnovém jednání ČNB trh nepřekvapila. Rizika budoucího vývoje vnímá bankovní rada oběma směry. Guvernér Michl zmínil, že ČNB bude další data vyhodnocovat a dle toho zvažovat další nastavení měnové politiky, tj. stabilitu či zvýšení sazeb. Trh však nyní již další zvyšování sazeb nepředpokládá, naopak čeká začátek snižování sazeb v polovině roku a koncem roku hlavní sazbu ČNB kolem 5,5 %. Nová prognóza ČNB se vrací k horizontu měnové politiky v délce jednoho a půl roku a oproti listopadové predikci přináší hlavní změnu zejména ve vyšší letošní inflaci. V druhé polovině letošního roku však již čeká inflaci pod 10% hranicí a 2 % čeká začátkem příštího roku. Guvernér Michl zmínil, že očekává vyšší úrokové sazby ve srovnání s předpokladem trhu, což však trh prozatím v sazbách zohlednil jen mírně.


Na tiskové konference bylo zmíněno:

  • Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky.
  • Bankovní rada počká na nová data a na příštím jednání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní nebo se zvýší. Trajektorie sazeb se oproti minulé predikci téměř nezměnila, koncem letošního roku tak předpokládá repo sazbu ČNB mírně pod 6% hranicí, na konci roku 2024 pod 5 % (viz tabulka a graf).
  • Vývoj HDP byl revidován pro letošní rok mírně směrem nahoru, a to z -0,7 % na -0,3 %, pro rok 2024 naopak mírně dolů (2,2 vs. 2,5 %).
  • Inflace byla přehodnocena pro letošní rok z 9,1 % na 10,8 %, zejména z titulu pomaleji klesající inflaci v závěru roku (4,2 % v 4Q23 vs. 7,6 %, což je vliv nízké srovnávací základny z titulu vlivu úsporného tarifu koncem roku 2022). Začátkem roku 2024 však ČNB předpokládá inflaci již u 2 %. Lednovou inflaci vidí ČNB na 17,6 % (oproti ministerstvu ve výši 16,2 %), v únoru pak zpomalení na 16,5 %. Od jara dojde dle ČNB k rychlému poklesu inflace a v druhé polovině roku bude inflace pod 10% hranicí.
  • Rizika prognózy vyhodnotila bankovní rada jako vyrovnaná. Proinflačním rizikem je rozvolněnější fiskální politika, ztráta ukotvenosti inflačního očekávání a mzdově inflační spirála. Protiinflačním rizikem je výraznější útlum spotřebitelské a investiční poptávky či rychlejší pokles jádrové inflace. Obousměrným rizikem je pak lednová inflace. Obecným rizikem zůstává válečný konflikt a vývoj cen energií.
  • Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo 5 členů bankovní rady, 2 členové pak pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu.
  • ČNB se vrátila zpět k horizontu měnové politiky v délce 1,5 roku.
  • Guvernér Michl zmínil, že předpokládá, že sazby zůstanou vyšší, než je nyní zaceněno trhem.


Tisková konference a nová prognóza ČNB nepřekvapila. Obecně ukazuje, že samotný model ČNB již neindikuje tak výraznou potřebu úrokové sazby dále zvyšovat, jak tomu bylo v druhé polovině minulého roku. Nárůst sazeb je modelem vyžadován jen pro 1. čtvrtletí 2023 na 8 % a poté sazby opět klesají. Zároveň určitý prostor zde má i kurz koruny, který je v prognóze očekáván pro 1. čtvrtletí na úrovni 24,1 EUR/CZK. Jeho potenciálně silnější úroveň pak může část měnového zpřísnění doručit místo požadovaného zvýšení sazeb.


Menší potřebu růstu sazeb pak naznačuje i minoritní hlas dvou jestřábích členů, kteří ještě v srpnu minulého roku hlasovali pro růst sazeb na 8 %, zatímco postupně se jejich potřeba snížila na +0,5 procentního bodu v prosinci a nyní v únoru, a to i přes „zkrácení“ a návrat horizontu měnové politiky zpět na tradičních 1,5 roku. Přitom prodlužování horizontu bylo učiněno právě s cílem obhlídnout energetický šok a reakci modelu vyžadující citelný růst sazeb následován jejich rychlým poklesem.


Riziko domácí měnové politiky tak nyní již nepředstavuje skutečnost, že konsensus bankovní rady nevyslyšel doporučení expertní sekce, ale spíše obecně v ekonomických odhadech budoucího inflačního vývoje a výraznějších než očekávaných inflačních tlacích.

Trh po komentáři guvernéra Michla o možných vyšších sazbách přecenil své očekávání nepatrně směrem nahoru pro druhou polovinu roku a to o cca 7–9 bodů, stále však předpokládá, že ČNB začne v polovině roku sazby mírně snižovat a koncem letošního roku se budou nacházet kolem 5,5 %.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.