ČNB bez překvapení

Tisková konference po měnovém jednání ČNB trh nepřekvapila. Rizika budoucího vývoje vnímá bankovní rada oběma směry. Guvernér Michl zmínil, že ČNB bude další data vyhodnocovat a dle toho zvažovat další nastavení měnové politiky, tj. stabilitu či zvýšení sazeb. Trh však nyní již další zvyšování sazeb nepředpokládá, naopak čeká začátek snižování sazeb v polovině roku a koncem roku hlavní sazbu ČNB kolem 5,5 %. Nová prognóza ČNB se vrací k horizontu měnové politiky v délce jednoho a půl roku a oproti listopadové predikci přináší hlavní změnu zejména ve vyšší letošní inflaci. V druhé polovině letošního roku však již čeká inflaci pod 10% hranicí a 2 % čeká začátkem příštího roku. Guvernér Michl zmínil, že očekává vyšší úrokové sazby ve srovnání s předpokladem trhu, což však trh prozatím v sazbách zohlednil jen mírně.


Na tiskové konference bylo zmíněno:

  • Úrokové sazby ČNB se nachází na úrovni, která tlumí domácí poptávkové tlaky.
  • Bankovní rada počká na nová data a na příštím jednání rozhodne, zda sazby zůstanou stabilní nebo se zvýší. Trajektorie sazeb se oproti minulé predikci téměř nezměnila, koncem letošního roku tak předpokládá repo sazbu ČNB mírně pod 6% hranicí, na konci roku 2024 pod 5 % (viz tabulka a graf).
  • Vývoj HDP byl revidován pro letošní rok mírně směrem nahoru, a to z -0,7 % na -0,3 %, pro rok 2024 naopak mírně dolů (2,2 vs. 2,5 %).
  • Inflace byla přehodnocena pro letošní rok z 9,1 % na 10,8 %, zejména z titulu pomaleji klesající inflaci v závěru roku (4,2 % v 4Q23 vs. 7,6 %, což je vliv nízké srovnávací základny z titulu vlivu úsporného tarifu koncem roku 2022). Začátkem roku 2024 však ČNB předpokládá inflaci již u 2 %. Lednovou inflaci vidí ČNB na 17,6 % (oproti ministerstvu ve výši 16,2 %), v únoru pak zpomalení na 16,5 %. Od jara dojde dle ČNB k rychlému poklesu inflace a v druhé polovině roku bude inflace pod 10% hranicí.
  • Rizika prognózy vyhodnotila bankovní rada jako vyrovnaná. Proinflačním rizikem je rozvolněnější fiskální politika, ztráta ukotvenosti inflačního očekávání a mzdově inflační spirála. Protiinflačním rizikem je výraznější útlum spotřebitelské a investiční poptávky či rychlejší pokles jádrové inflace. Obousměrným rizikem je pak lednová inflace. Obecným rizikem zůstává válečný konflikt a vývoj cen energií.
  • Pro zachování úrokových sazeb hlasovalo 5 členů bankovní rady, 2 členové pak pro zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu.
  • ČNB se vrátila zpět k horizontu měnové politiky v délce 1,5 roku.
  • Guvernér Michl zmínil, že předpokládá, že sazby zůstanou vyšší, než je nyní zaceněno trhem.


Tisková konference a nová prognóza ČNB nepřekvapila. Obecně ukazuje, že samotný model ČNB již neindikuje tak výraznou potřebu úrokové sazby dále zvyšovat, jak tomu bylo v druhé polovině minulého roku. Nárůst sazeb je modelem vyžadován jen pro 1. čtvrtletí 2023 na 8 % a poté sazby opět klesají. Zároveň určitý prostor zde má i kurz koruny, který je v prognóze očekáván pro 1. čtvrtletí na úrovni 24,1 EUR/CZK. Jeho potenciálně silnější úroveň pak může část měnového zpřísnění doručit místo požadovaného zvýšení sazeb.


Menší potřebu růstu sazeb pak naznačuje i minoritní hlas dvou jestřábích členů, kteří ještě v srpnu minulého roku hlasovali pro růst sazeb na 8 %, zatímco postupně se jejich potřeba snížila na +0,5 procentního bodu v prosinci a nyní v únoru, a to i přes „zkrácení“ a návrat horizontu měnové politiky zpět na tradičních 1,5 roku. Přitom prodlužování horizontu bylo učiněno právě s cílem obhlídnout energetický šok a reakci modelu vyžadující citelný růst sazeb následován jejich rychlým poklesem.


Riziko domácí měnové politiky tak nyní již nepředstavuje skutečnost, že konsensus bankovní rady nevyslyšel doporučení expertní sekce, ale spíše obecně v ekonomických odhadech budoucího inflačního vývoje a výraznějších než očekávaných inflačních tlacích.

Trh po komentáři guvernéra Michla o možných vyšších sazbách přecenil své očekávání nepatrně směrem nahoru pro druhou polovinu roku a to o cca 7–9 bodů, stále však předpokládá, že ČNB začne v polovině roku sazby mírně snižovat a koncem letošního roku se budou nacházet kolem 5,5 %.

Jakub Seidler

Jakub Seidler je hlavním ekonomem ČBA. Absolvoval studium ekonomie na Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy v Praze, kde také získal titul PhD, a řadu kurzů v Mezinárodním měnovém fondu, ECB, či Bank of England. Svou kariéru odstartoval v roce 2008 v České národní bance, kde v průběhu šesti let pracoval na různých odborných pozicích v oddělení finanční stability, výzkumu a v sekci měnové. Později byl jako vedoucí referátu makroobezřetnostní politiky zodpovědný zejména za provádění zátěžových testů bankovního sektoru a analýzy v oblasti finanční stability. Od roku 2018 také zastává pozici zástupce předsedy Výboru pro rozpočtové prognózy posuzující objektivitu prognóz Ministerstva financí.