Průzkum ČBA: Češi a platební styk 2020

Bezkontaktní Česko: hotovost ustupuje kartám, pandemie tomu napomohla

 

Platební karty a hotovost patří mezi nejčastěji používané platební prostředky Čechů. Při nakupování na internetu pak čím dál více upřednostňují placení kartou přes platební bránu před dobírkou. Tento trend nezměnila ani pandemie COVID-19, která jej naopak posílila a současně přinesla i další změny v chování Čechů při nakupování a placení. Češi na internetu nakupují častěji, navíc i věci, které předtím nenakupovali. V obchodech začali jednoznačně upřednostňovat bezkontaktní placení. Někteří omezili výběry z bankomatů, protože se hotovosti báli či ji během pandemie jednoduše vůbec nepotřebovali. Výsledky vyplývají z průzkumů České bankovní asociace zaměřující se na platební zvyklosti Čechů před a během pandemie.

Celý záznam tiskové konference.

Obecně nejoblíbenějším platebním prostředkem Čechů jsou platební karty, které k placení svých nákupů v obchodech využívají častěji než hotovost. Zatímco debetní kartou v obchodě platí 77 % a kreditní kartou 20 %, hotovost používá 70 % respondentů. Češi si také zvykají na „moderní“ způsoby placení, přičemž tím nejčastějším je bezkontaktní platba přiložením mobilního telefonu, případně hodinek. Hotovost je jedinou variantou placení už jen pro 10 % lidí zejména staršího věku.

Pozitivní vztah lidí k novinkám v oblasti placení navíc podpořila pandemie koronaviru, během které se Češi začali přiklánět k bezhotovostním platbám a také k bezkontaktnímu způsobu placení. Platit bezkontaktně v posledních měsících začali i ti, kteří tuto možnost předtím příliš nevyužívali (35 %). „Zejména na začátku pandemie nebyl zmapován způsob a intenzita přenosu viru, lidé se proto vyhýbali manipulaci s penězi a jakéhokoliv kontaktu s cizím předmětem, tedy i platebními terminály. Například některé země EU z tohoto důvodu zvýšily limit pro bezkontaktní placení kartou, „vysvětluje Tomáš Hládek.“Na půdě České bankovní asociace se o takové možnosti diskutovalo, nicméně nakonec se banky rozhodly k takovému kroku nepřistoupit. Současná hranice 500 Kč podle průzkumu asociace vyhovuje téměř 60 % Čechů a více než pětina (23 %) tuto hranici vůbec neřeší. Změny limitu by jednoznačně vyvolaly náklady jak na straně obchodníků, tak i bank, kterým by navíc přinesly i zvýšení rizika ztrát plynoucích ze zneužití bezkontaktních karet.“

Pro 64 % Čechů se však s pandemií nic nezměnilo. Polovina z nich upřednostňovala bezkontaktní placení (bez ohledu na výši částky) už předtím a druhá polovina deklarovala, že platí stále stejně, klidně i v hotovosti.

 

Dříve oblíbená hotovost je na ústupu, nemusí to být ale definitivní

I přes nástup digitalizace se u Čechů nadále drží v oblibě také hotovost, kterou ještě v únoru využívalo k placení na 70 % z nich. Pro výběr hotovosti využívají Češi bankomaty zpravidla jednou měsíčně (59 %), 21 % z nich pak jednou týdně a 17 % hotovost nevybírá vůbec. „Z dlouhodobého pohledu vybíráme v čím dál delších frekvencích, což je dáno především postupnou digitalizací společnosti. Dnes totiž např. platební kartou, ať už ji máme fyzicky v ruce či nahranou v mobilu nebo v hodinkách, zaplatíme na více místech než tomu bylo dříve,“ vysvětluje Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C, a doplňuje, že digitalizace se dotkla i samotných bankomatů, a to v podobě bezkontaktních výběrů, které podle průzkumu asociace využívá stále více dotázaných (38 %).

Případné zrušení hotovosti by čím dál více respondentů považovalo za omezení své svobody spíše než zjednodušení života. „Je však otázkou, co s používáním hotovosti udělá pandemie,“ doplňuje Jana Hamanová.

Čtvrtina Čechů přiznala, že během pandemie hotovost z bankomatů přestala úplně vybírat. Překvapivě pouze 5 % z nich k tomu vedl strach z hotovosti, 20 % dotázaných uvedlo, že v této době jednoduše hotovost nepotřebovali. To se ale v následujících měsících s návratem „do normálu“ může opět změnit.

Průzkum se zaměřil i na otázku vkladomatů, které se zejména ve větších městech objevují čím dál častěji. Na 65 % Čechů však vkladomat nepoužívá. „Nižší procento využívání vkladomatů je dáno zkrátka tím, že lidé nemají k využití takové služby důvod. Pokud nepodnikají třeba ve službách či v obchodě, přebytečnou hotovost, kterou by potřebovali uložit, prostě nemají jak získat,“ vysvětluje Tomáš Hládek.

Mezi novější služby bank lze vedle vkladomatů zařadit i tzv. okamžité platby, které si již našly mezi platebními službami své stálé místo. Povědomí o nich má 80 % Čechů a více než dvě pětiny z nich služby využilo. „Osobně jsem přesvědčen, že se okamžité platby stanou v průběhu několika let naprosto běžnou záležitostí, v podstatě novým standardem v oblasti platebního styku,“ říká Tomáš Hládek a doplňuje, že možnost poslat platbu ze svého elektronického bankovnictví, s tím, že během okamžiku bude připsána na účet příjemce, dnes svým klientům nabízí již řada českých bank, často dokonce bezplatně v rámci běžného klientského účtu.

 

Při online nákupech vedla a vede platba kartou před dobírkou

Objevují se názory, že okamžité platby by v budoucnu mohly při nakupování online nahradit platby kartou přes platební bránu. Přitom to je v současnosti nejběžnější způsob, jak Češi na internetu platí. Pokud se nákupům na internetu vyhýbají, tak je to především z důvodu obav ze špatného výběru (42 %) nebo proto, že se bojí podvodu
(40 %).

Možnost zaplatit zboží kartou online lidé začínají upřednostňovat před dobírkou, koronavirová pandemie tento trend navíc ještě umocnila. „Otázkou je, zdali pouze dočasně. Mnoho e‑shopů totiž zrušilo možnost dobírky s platbou při převzetí zásilky v hotovosti s ohledem na hygienická opatření a ochranu doručovatelů.“ říká Tomáš Hládek, a pokračuje: „Nicméně platba na dobírku má a bude mít stále své příznivce, což je opodstatněné především u dražšího zboží z obchodů, které nakupující nezná. Tento způsob platby až po doručení zboží je pro spotřebitele bezpečnější. Navíc ne vždy mají doručovatelé s sebou platební terminál.

S ohledem na pandemii se ale změnilo i nákupní chování Čechů. Díky uzavření kamenných obchodů a omezení pohybu načerpali zkušenost s nákupem online i noví zákazníci (3 %). Pětina Čechů pak přiznala, že na internetu začala nakupovat častěji a 6 % začalo na internetu nakupovat i věci, které předtím nekupovalo.

Obecně Češi při svých online nákupech nejčastěji využívají stolní počítač či notebook. To lze přisuzovat většímu uživatelskému komfortu např. větší plocha obrazovky umožňuje přehlednost položek v e‑shopu.

Na 84 % dotázaných přitom nezapomíná ani na zabezpečení svého zařízení, na kterém na internetu nakupují, a mají na něm nainstalovaný antivirus. „To je jedině dobře, protože během pandemie narostl počet podvodných e‑shopů, které navíc často sbírají citlivé údaje o platebních kartách,“ ukončuje Tomáš Hládek. Podle průzkumu asociace se však obezřetnost Čechů v době pandemie při nakupování na internetu příliš nezvýšila.