ČBA: Ekonomika letos poroste o 1,8 % a inflace dosáhne 14,2 %

MAKROEKONOMICKÁ PROGNÓZA ČBA KVĚTEN 2022:

Česká ekonomika letos zpomalí na 1,8 %. Rizika stagflačního vývoje sílí, reálné mzdy letos citelně propadnou.

Hlavní ekonomové bank zastoupení v prognostickém panelu České bankovní asociace (ČBA) snížili odhad růstu tuzemské ekonomiky pro letošní rok na polovinu, a to na 1,8 % z dřívějšího odhadu 3,7 % z počátku února. V příštím roce se předpokládá zrychlení růstu na necelá 3 %. Prognóza ale nepředpokládá eskalaci vztahů s Ruskem a další zhoršení situace na energetickém trhu. Rizika prognózy jsou tak vzhledem k válečnému konfliktu mimořádná, obdobně jako v době pandemie. Válka na Ukrajině a další pandemické restrikce v Číně zesilují problémy v dodavatelských řetězcích, a to bude negativně dopadat na tuzemské výrobce. K těmto potížím se přidávají vysoké ceny energií a plošný růst nákladů, který se zrcadlí ve stále zrychlující inflaci. Ta bude do konce letošního roku dvouciferná a v průměru nejvyšší za posledních 30 let. Růst mezd by měl pokračovat v obdobném tempu jako v minulém roce, což nebude kompenzovat růst cen a reálné příjmy domácností tak citelně propadnou. V příštím roce by pak měly opět mírně růst. Po rychlém zvyšování úrokových sazeb prognóza čeká jejich pokles ke 4 % v závěru příštího roku. Další směřování měnové politiky ČNB se ale může odvíjet od změn ve vedení centrální banky v polovině tohoto roku a začátkem toho příštího.

 Petr Gapko, Jakub Seidler, Jaromír Šindel

Válečný konflikt a další pandemické restrikce přináší mimořádnou nejistotu

Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace:

„Ruská agrese na Ukrajině otočila začátkem letošního roku směřování světové ekonomiky a zapříčinila, že po dvou pandemických letech bude ekonomika čelit neméně obtížné situaci i letos. Vysoké ceny energií, problémy v dodavatelských vztazích a citelný růst cen budou podvazovat ekonomický růst po celý letošní rok.“

Postpandemické oživování globální ekonomiky narušilo koncem února zahájení ruské válečné agrese na Ukrajině. To dosavadní relativně příznivá očekávání ohledně budoucího ekonomického vývoje úplně změnilo. Konflikt v Evropě tohoto rozměru přináší kromě obrovských lidských tragédií řadu nepříznivých ekonomických dopadů. Kromě samotného válečného konfliktu situaci začala dále komplikovat pandemická situace a obnovené restrikce v Číně, které zhoršují dodávky potřebných komponent v globálním výrobním řetězci. Globální ekonomika tak letos zpomalí, přitom nejistota jakýchkoli ekonomických výhledů je v současnosti mimořádná.

Růst tuzemské ekonomiky by se měl letos udržet mírně pod 2 %

Růst tuzemské ekonomiky dle nové prognózy ČBA v letošním roce zpomalí oproti původním odhadům na polovinu. Zatímco předchozí prognóza z počátku února předpokládala růst o 3,7 %, ta současná ho odhaduje na 1,8 %. Odhad pro letošní rok je tak v tomto ohledu mírně optimističtější ve srovnání s poslední prognózou ČNB či ministerstva financí. To je však dáno i tím, že prognóza ČBA při svém vzniku již znala odhad růstu za první čtvrtletí, který překvapil nad očekávání, a byl silnější ve srovnání s předpokladem prognóz ministerstva i centrální banky. Na meziroční dynamiku pak bude působit také nízká srovnávací základna z minulého roku. Pokud by tuzemská ekonomika v celém letošním roce z mezičtvrtletního pohledu jen stagnovala, i tak by meziročně rostla téměř o 2 %. Navzdory příznivějšímu výsledku prvního čtvrtletí prognóza předpokládá mezičtvrtletní propad ekonomiky ve druhém a třetím čtvrtletí. Meziroční růst ekonomiky se tak bude pohybovat v druhé polovině letošního roku poblíž nuly a některé prognózy bank čekají i mírný pokles.

 prognóza v číslech

Struktura růstu bude ovlivněna výraznou eskalací nejistoty, citelně tak zpomalí investice a spotřeba domácností. Poslední indikátory důvěry naznačují, že současnou situaci vnímají domácnosti velmi negativně a důvěra mezi spotřebiteli se v průběhu března a dubna dostala na slabší úroveň, než byla v době pandemie. Lze tak očekávat, že spotřeba domácností citelně zabrzdí, ačkoli část domácností bude zvýšené náklady pokrývat ze svých úspor. Nemalou roli pak mohou hrát zesílené transfery států, které budou pomáhat nejvíce ohroženým skupinám domácností. Nejistota bude citelně doléhat na investiční aktivitu firem, která oproti předchozí prognóze také výrazně zvolní. Vzhledem k určitým vynuceným investicím v oblasti energetiky a vysokým nákladům plynoucím z pozastavení rozjetých investičních projektů ale prognóza čeká u investic mírný růst. I s ním však bude investiční aktivita v roce 2022 stále téměř 5 % pod úrovní roku 2019.

 

Letos reálné mzdy citelně poklesnou, v příštím roce již čekáme jejich mírný růst

Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank:

„Aspekty spojené zejména s válkou na Ukrajině způsobují, že růst cen je stále vnímán jako největší makroekonomické riziko letošního roku. Česká populace musí přijmout fakt, že reálné mzdy letos klesnou, což bude mít dopad do životní úrovně.“

Navzdory současné nejistotě zůstává trh práce nadále přehřátý a míra nezaměstnanosti nejnižší v zemích EU. Ačkoli dubnový podíl nezaměstnaných osob poklesl méně, než bývá v tuto dobu obvyklé, známky oslabování trhu práce jsou prozatím jen nepatrné. Prognózy ekonomů panelu ale byly v tomto ohledu nejednotné, zatímco některé předpokládají letos růst podílu nezaměstnaných, jiné čekají další mírný pokles. Konsensus pak očekává snížení podílu nezaměstnaných osob v letošním roce na 3,4 % a další mírný pokles v příštím roce. Významná nejistota ohledně vývoje na trhu práce je však patrná i pro odhady příštího roku. Průměrné mzdy by měly v letošním roce růst obdobně jako loni zhruba o 6 %. Nebudou tak zdaleka kompenzovat rychlý růst cen a reálné mzdy proto poklesnou o více než 6 %. V příštím roce pak prognostický panel čeká návrat růstu reálných mezd, a to o 1,5 %. Ačkoli pro příští rok předpokládá konsensus odhadů obdobnou dynamiku kolem 6 %, nelze vyloučit zesílený tlak ze strany odborů i zaměstnanců kompenzovat vysokou inflaci z letošního roku.

Inflace stále překvapuje, ČBA ji vidí na 12,5 %. Rizika se začínají koncentrovat i pro rok příští

Růst cen nadále překvapuje a v dubnu zrychlil nad očekávání trhu i centrální banky na 14,2 %. To přináší i rizika pro letošní odhad inflace, kterou prognóza vidí na úrovni 12,5 %. Zrychlování inflace je letos taženo především cenami spojenými s bydlením, růstem cen potravin a také pohonných hmot. Ekonomové prognostického panelu se obecně shodovali, že v oblasti inflace existují rizika ve směru vyšších hodnot, a to pro letošní i příští rok. Zejména ceny energií citelně vzrostly i pro dlouhodobé kontrakty příštího a přespříštího roku, což bude přinášet další proinflační rizika, pokud se situace na trhu neuklidní. V příštím roce čeká panel průměrnou inflaci ve výši 4,5 %, nejvyšší odhad pak hovoří o 7 %.

 

Sazby ČNB mohou ještě mírně růst, v příštím roce již čekáme jejich snižování

Nad očekávání rychlejší růst cen se promítl v podstatně rychlejším růstu úrokových sazeb ze strany České národní banky. Ta v posledních několika čtvrtletích přistoupila k bezprecedentní rychlosti zvyšování sazeb a základní úrokovou sazba vystoupala na 5,75 %. Podle poslední prognózy ČNB by mohly jít úrokové sazby dále nahoru, což podporují i dále sílící proinflační tlaky. Prognostický panel tak předpokládá koncem června další zvýšení úrokových sazeb. Prozatím čeká koncem letošního roku základní sazbu ČNB na úrovni 6 % a příští rok ve výši 4 %. Směřování měnové politiky ČNB však může být od druhé poloviny roku ovlivněno také změnami v bankovní radě ČNB.

 

Navzdory citelnému růstu úrokových sazeb a větší atraktivitě koruny v očích zahraničních investorů prognostický panel ČBA nepředpokládá výraznější posílení koruny. Koncem letošního roku by se měla koruna dle konsenzu pohybovat kolem úrovně 24,3 Kč za euro a v roce příštím u 24 Kč za euro s tím, že nejoptimističtější odhad čeká korunu v závěru příštího roku u hranice 23,3 Kč za euro. Naopak mezi ekonomy zaznívá riziko možného oslabování koruny z titulu slabšího ekonomického růstu a výrazného deficitu zahraničního obchodu způsobeného nepříznivým vývojem směnných relací, tj. zejména citelným zdražením dovážených energetických komodit. V tomto ohledu pak může mít na kurz dopad již případná změna v dosavadním směřování politiky ČNB, jelikož kurz koruny je citlivý na očekávání trhu ohledně vývoje úrokových sazeb. Dalším faktorem bude určitě i přetrvávající nejistota ohledně dalšího vývoje válečného konfliktu na Ukrajině, která nahlodává důvěru investorů vůči celému regionu.

 

Konsolidace veřejných financí nebude z důvodu mimořádných okolností příliš rychlá

Jaromír Šindel, hlavní ekonom Citibank:

„Letošní inflace přináší pro vládu a centrální banku jednu z největších výzev v naší moderní historii a po dlouhé době nám připomíná, že boj centrální banky s inflací může být obtížnější než boj s deflací. Potřebná střídmost fiskální politiky a energetická krize pravděpodobně sníží politický kapitál a zdroje pro tolik potřebné strukturální reformy.“

Deficit hospodaření státu pro letošní rok odhaduje prognóza ČBA na 4,9 % HDP, což je oproti předchozí prognóze zhoršení následkem nepříznivých důsledků války na Ukrajině. Ačkoli doposud inkaso daňových příjmů překvapovalo spíše pozitivně, konsolidace veřejných financí bude vzhledem k mimořádným okolnostem probíhat pomaleji, jelikož bude přinášet řadu mimořádných výdajů. Celkové zadlužení veřejného sektoru se tak v příštím roce dostane dle mediánu odhadů k 45 % HDP.

 

 Korporátní úvěry by měly příští rok zrychlit

Dynamika růstu úvěrů bude letos ovlivněna mimořádně nejistou ekonomickou situací a prostředím vysokých úrokových sazeb. Po mimořádně silném hypotečním boomu v 2021 tak lze pro letošní rok očekávat citelné zpomalení objemu nově poskytnutých hypoték, což předznamenávají již zveřejněná data za první čtvrtletí letošního roku. Od dubna pak začala platit přísnější makroobezřetnostní pravidla ČNB pro poskytování hypoték, což objemy hypoték dle předběžných čísel dále poměrně citelně zasáhne. Korporátní úvěry budou reagovat na vyšší potřebu provozního financování, na současnou situaci vysokých korunových úrokových sazeb pak část firemního sektoru reaguje přechodem na cizoměnové financování. Podíl cizoměnových úvěrů na celkových úvěrech bank poskytnutých nefinančním podnikům tak postupně roste a v březnu dosáhl dosavadního historického maxima mírně pod 40% hranicí.