Jak dnes vypadá boj proti praní špinavých peněz

Řada subjektů, které nakládají s majetkem svých klientů nebo přicházejí do styku s informacemi o něm, jsou povinny se podílet na ochraně ekonomického prostoru proti praní špinavých peněz a napomáhat potírání této činnosti. Zákon jim za tímto účelem ukládá plnit tzv. AML povinnosti (AML = Anti-Money-Laundering = proti praní špinavých peněz).

 

 

Právní úprava AML a její hlavní principy

AML povinnosti v České republice stanovuje zákon č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (nebo také „zákon proti praní špinavých peněz“ nebo „AML zákon“).

Oblast AML a mezinárodní spolupráci při boji s praním špinavých peněz ale také upravuje celá řada mezinárodních smluv, jakožto i legislativa Evropské unie.

Pro zamezení praní špinavých peněz byla v 90. letech vypracována směrnice EU 91/308/EHS (o předcházení zneužití finančního systému k praní peněz). Ta zakládá následující principy, které byly implementovány i do našeho českého AML zákona:

  • identifikace klientů bank při provádění bankovních obchodů a uchovávání těchto údajů po stanovenou dobu,
  • neprovedení neobvyklého obchodu a jeho oznámení příslušné instituci,
  • zachovávání mlčenlivosti o podniknutých opatřeních a
  • vytváření účinných kontrolních systémů (zejména v bankách) umožňujících odhalování případů praní špinavých peněz.

 

 

Povinnosti (nejen) bank pro zamezení praní špinavých peněz

Dnes je praní špinavých peněz mimořádně sofistikovaná záležitost a tím pádem i boj s ním je nikdy nekončící tvrdá práce.

Všechny povinné subjekty, tedy i banky, podle AML zákona jsou povinny plnit celou řadu povinností:

  • uskutečňovat identifikaci klienta,
  • uskutečňovat kontrolu klienta (tj. zjišťovat původ majetku a účel transakce, skutečného majitele právnické osoby apod.),
  • ověřovat, zda se na klienta nevztahují mezinárodní sankce,
  • před provedením obchodu zjistit, zda je klient tzv. politicky exponovaná osoba,
  • odmítnout uskutečnit obchod v zákonem stanovených případech,
  • uchovávat údaje v požadovaném rozsahu a po určitou dobu,
  • neustále vyhodnocovat, zda obchod nevykazuje znaky podezřelého obchodu,
  • v případě podezřelého obchodu provést odpovídající postup a podat oznámení o podezřelém obchodu a další.

Povinnost identifikace

Konkrétně je povinným osobám stanovena povinnost identifikovat účastníky jakékoli transakce, jejíž výše přesahuje 1.000 EUR. Je jedno, jestli peníze posíláme bezhotovostně nebo je vkládáme v hotovosti na účet, třeba i vlastní, banky mají v takovém případě povinnost identifikovat nejen osobu, která peníze přinesla nebo odesílá, ale i osobu, které patří účet, na který mají být peníze připsány. Stejnou povinnost mají banky a další povinné osoby ale i v případě, že jde o obchod, který se z nějakého důvodu zdá podezřelý. Ještě důkladnější kontrolu musí banky a další povinné osoby provést v případě, že půjde o částku vyšší než 15.000 EUR.

Povinnost ohlásit podezřelý obchod

Navíc má povinná osoba zákonnou povinnost oznámit jakýkoli podezřelý obchod Finančně analytickému úřadu (FAÚ – jde o správní úřad ČR v podřízenosti Ministerstva financí). K podezření postačí, pokud obchod splňuje některé charakteristické znaky, anebo např. právě to, že klient odmítl uvést identifikační údaje osoby, za kterou jedná.  V určitých případech pak FAÚ může bance nařídit, aby provedení konkrétního obchodu na určitou dobu, nejdéle však 72 hodin, odložila. Podstatné ovšem je, že banka nebo jiná povinná osoba nesmí klienta informovat o tom, že na podezřelý obchod FAÚ upozornila, ani jakou instrukci ohledně dalšího postupu dostala.

Pokud povinná osoba není schopna provést identifikaci či kontrolu klienta, nesmí obchod provést (nebo smlouvu uzavřít). Pokud by to udělala, vystavuje se tím riziku udělení pokuty až do výše 50 miliónů Kč.

 

Dohled nad bankami 

Na dodržování všech pravidel AML v bankách velmi přísně dohlíží Česká národní banka (ČNB). Banky m.j.:

  • mají systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření AML,
  • zřídily pro AML specializované útvary,
  • průběžně spolupracují s FAÚ,
  • podávají ČNB průběžná hlášení o svých AML aktivitách a 
  • pravidelně školí svoje zaměstnance na AML.