Ani v září se domácnosti a podniky nedostávaly do potíží se splácením závazků vůči bankám. Ostře sledovaný indikátor bankovní statistiky „nevýkonné úvěry“, zveřejněný Českou národní bankou, eviduje podíl bankovních půjček, u nichž se objevují poruchy ve splácení po dobu delší tří měsíců. To, že v žádném z hlavních segmentů nejen že nedochází k výraznému zhoršení úvěrového portfolia, je rozhodně dobrá zpráva. Mediálně nejvíce sledovaná oblast, hypoteční úvěry, dokonce zaznamenala další pokles podílu těch domácností, které jí nezvládaly řádně splácet-z červencových 0,61 % na 0,59 % v srpnu a zářijových 0,58 % z celkového objemu hypotečních úvěrů, poskytnutých obyvatelstvu, bylo klasifikováno jako nevýkonné. To je mimochodem znatelně méně než touto dobou před třemi roky, tedy před pandemií, inflačním vzestupem cen a konfliktem na Ukrajině, kdy podíl nevýkonných hypoték dosahoval 0,97 %. Bankovní statistika ČNB uvádí u domácností nepatrné zvýšení podílu spotřebních úvěrů v selhání, z 3,97 % v srpnu na zářijových 3,99 %; v případě firemních úvěrů jde o 3,33 %. Ve všech případech jde v celoevropském srovnání o velmi příznivé hodnoty.
Od loňského roku je velmi výrazný růst zájmu podnikové sféry o půjčky v cizí měně, což při pohledu na vysoký rozdíl v úročení eurových a korunových úvěrů nepřekvapuje.
Přírůstek stavu půjček v cizí měně (zcela dominantně jde o euro) představuje za měsíc září ekvivalent necelých 6,7 miliardy korun, ovšem „čisté“ úvěry v korunách poklesly o 22,8 miliardy; v souhrnu (koruna + cizí měny) tedy sledujeme pokles o 16,1 miliardy korun.
Podniky zároveň výrazně zvedly svoje úložky v bankách, za měsíc ke konci září představuje měsíční nárůst 21,1 miliardy korun (v korunách i cizí měně), meziroční vzestup představuje bezmála 141 miliard korun.
Vklady obyvatelstva v září narostly o 18,4 miliardy korun (tedy 0,6 procenta) na tří biliony a 120 miliard korun. Mírný nárůst o 0,35 %, respektive 7,1 miliardy korun zaznamenáváme v případě celkového objemu úvěrů, a přes mimořádně hluboké meziroční poklesy poskytovaných hypoték (o 82%) byl ke konci letošního srpna celkový stav všech půjček obyvatelstvu meziročně vyšší o 7,7 %, tedy v absolutním vyjádření o 131,6 miliardy korun. Dynamický je přesun z běžných, neúročených účtů k termínovým vkladovým účtům, kam klienty přitahují znatelně vyšší úrokové sazby. Rozdíl mezi objemem vkladů a půjček obyvatel představuje 1,093 bilionu korun.
V případě živnostníků naopak pokračuje pokles vkladů, meziročně o 25,5 miliardy korun, oproti předchozímu měsíci jde o zhruba 1,2% snížení. Nepatrně stouply čerpané úvěry, na 47,1 miliardy korun. I tak mají živnostníci v bankách uloženo stále o 102,3 miliardy korun více, než bankám dluží.
Komentář Miroslava Zámečníka, hlavního poradce ČBA:
Co nesporně zasluhuje komentář, je prozatím dobrá kvalita úvěrového portfolia v Česku působících bank. Podíly nevýkonných úvěrů jsou nízké jak v mezinárodním srovnání (podobné jako v Rakousku nebo Německu, nižší než Maďarsku nebo Polsku), tak i z historického hlediska.
Například podniky zpracovatelského průmyslu se navzdory všem potížím, od poruch v dodávkách až po vysoké ceny energií, usilovně snaží splácet. Celkový objem nevýkonných úvěrů v tomto z hlediska váhy nejdůležitějším odvětví české ekonomiky dosáhl ke konci září 18,9 miliardy korun, což je o 2,6 miliardy korun více, než před rokem. Podíl meziročně stoupnul z 5,75 na 6,3 %, pro srovnání: před deseti lety byl na 11 %.
Souhrnné statistiky neposkytují plastický pohled na finanční pozici jednotlivých domácností a firem, nicméně nadále platí, že jak firmy, tak domácnosti včetně živností, mají v bankách uloženo více prostředků, než kolik jim dluží.
31. 10. 2022
Autor: Miroslav Zámečník
